Pokud se nám obloha na první březnový víkend vyjasní, rozhodně nechoďte spát. Obloha pro obyvatele střední Evropy nabízí v noci 3. března ze soboty na neděli velkolepé nebeské divadlo v podobě zcela jedinečného úplného zatmění Měsíce. Nejenže celý úkaz proběhne, když už bude Měsíc bezpečně vysoko nad obzorem, ale v době největšího zatmění bude Měsíc právě vrcholit nad jižním obzorem. Na
hvězdárněbude probíhat v průběhu zatmění Měsíce program pro veřejnost. Otevřeno bude 3. 3. 2007 od 21 hodin.
Během úplného zatmění Měsíce je vyjma zajímavého zabarvení našeho souputníka zvláštní i to, že obloha dostane na dobu úplné fáze zatmění příležitost ztmavnout tak, jakoby tam Měsíc ani nebyl. Sluneční světlo odražené od měsíčního povrchu je za obyčejné úplňkové noci rozptýleno v zemské atmosféře natolik, že se nám celá noc zdá velmi světlá a například samotní hvězdáři nemohou pozorovat slabé mlhavé objekty, jako jsou komety, nebo galaxie či mlhoviny (pokud nepoužijí velké dalekohledy s citlivou CCD technikou). Za úplného měsíčního zatmění se však i na více než hodinu naskýtá atraktivní příležitost pozorovat Měsíc v úplňku a stovky hvězd okolo v jeden okamžik (což však vyžaduje i místo nerušené parazitním světelným znečištěním z blízkých aglomerací). Ovšem, samozřejmě nejlákavější pohled nabízí samotný potemnělý měsíční kotouč. A jak k celému úkazu dochází?
Měsíční svit je v době zatmění ochromen o svou záři díky tomu, že Měsíc vstoupí do zemského stínu. Je tedy pochopitelné, že k úkazu dojde k okamžiku, kdy se Měsíc a Slunce (zdroj světla) nachází vůči Zemi každý na opačné straně a přitom leží v jedné přímce (tedy na přímce Slunce-Země-Měsíc). Měsíc je tedy vždy v okamžiku zatmění ve fázi úplňku. Měsíční dráha je však vůči rovině zemské dráhy (ekliptice) skloněna o 5°. Jak Měsíc obíhá kolem Země, nachází se v první polovině svého oběhu nad rovinou ekliptiky, a druhou polovinu té doby pod ní. Po dobu svého oběhu kolem Země (asi 29 dní) tedy změní výšku o 10° (5° nad ekliptiku a 5° pod ní). Zemský stín má však v té vzdálenosti, kde Měsíc obíhá Zemi, úhlový průměr jen asi 1,5° a samotný Měsíc je jen půl úhlového stupně veliký. Je tedy zřejmé, že měsíční kotouč zemský stín na své dráze snadno mine. Kdyby totiž Měsíc obíhal kolem Země ve stejné rovině, jako Země kolem Slunce, mohli bychom měsíční zatmění pozorovat během každého úplňku. Avšak takhle si musíme počkat na zvláštní příležitost, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň právě v místě, kde přechází z dolní do horní poloviny své dráhy či naopak (odborně se těmto místům říká sestupný a vzestupný uzel dráhy). Pak je splněna podmínka, že je Měsíc právě tak blízko zemského stínu, že jím projde celý, nebo alespoň jeho část. V prvém případě nastane zatmění úplné, v druhém jen částečné (naposledy bylo pozorovatelné 7. září 2006).
Úplné zatmění Měsíce 28. 10. 2004, foto: Pavel Štys
Pro ty, kteří se domnívají, že úkaz je jedna velká nuda, protože Měsíc prostě jen zmizí, máme dobrou zprávu. Není to tak. Zemská atmosféra, která je naším životodárným plynným obalem, působí ve vesmíru také jako hranol. I když je za Zemí dlouhý kuželovitý stín vržený kvůli oslnivému Slunci, atmosféra lomí dovnitř do stínu sluneční paprsky a rozkládá je právě jako hranol na krásně barevné spektrum. Když tedy do stínu vstoupí Měsíc, můžeme jej pozorovat nejčastěji jako pomerančově oranžovou, či granátově červenou kouli, která je směrem ke středu zemského stínu tmavší a tmavší. Existují i záznamy, kdy byl Měsíc během zatmění skutečně duhově zabarvený (v ČR naposledy 9. ledna 2001). Jindy ale může být i matně šedý. Vše to ovlivňuje aktuální stav té části atmosféry, kde se sluneční světlo lomí. Jestliže například někde vybuchne sopka, prach zakalí zemskou atmosféru a my moc barev neuvidíme. V tom je také každé měsíční zatmění výjimečné. Nutno ještě podotknout, že skutečně skvostný pohled by se v době zatmění naskytl nějakému astronautovi, kdyby zrovna pozoroval naší modrou planetu z Měsíce. Spatřil by totiž temně hnědou Zemi ověnčenou jasně zářícím naoranžovělým prstýnkem a možná dál kolem toho prstenu by se rozplývala sluneční koróna – nejvzdálenější vrstva sluneční atmosféry. Ano, je to tak – astronaut by pozoroval zatmění Slunce naší Zemí.
Úplné zatmění Měsíce 4. 5. 2004, kresba: Petr Horálek
Letos mají nastat celkem dvě úplná měsíční zatmění. První bude z ČR pozorovatelné v celém průběhu (3. března, podrobnosti
zde), druhé naopak vůbec (28. srpna). Pojďme se tedy podívat, jak to s březnovým zatměním je. Začátek úkazu budou moci pozorovat skoro v celé Asii, západní Austrálii i Grónsku, konec zatmění uvidí na většině amerického kontinentu, ve východním Tichomoří a v západní Asii. Celý úkaz uvidí obyvatelé Afriky, Evropy a většiny Grónska. Ve střední Evropě (pro 50° s.š. a 15° v.d.) začne vstupem do polostínu ve 21 hodin 18 minut v sobotu 3. března večer (uvedené časy jsou středoevropské, tj. platné v době úkazu). Tato fáze je však okem vcelku nepostřehnutelná, a tak velký zvrat přijde až ve 22 hodin 30 minut, kdy se měsíčního kotouče dotkne zemský stín. Měsíc v té době bude v souhvězdí Lva přes 40° vysoko nad obzorem. Úplné zatmění nastane krátce před půlnocí – ve 23 hodin 44 minut. Celý ponořený v zemském stínu bude do 57 minut po půlnoci (v neděli ráno), částečná fáze potrvá do 2 hodin 11 minut a zatmění oficiálně končí výstupem Měsíce ze zemského polostínu ve 3 hodiny 23 minut. Polostínová fáze je však nejlépe pozorovatelná krátce před nebo po částečném zatmění, kdy se Měsíc jeví, jakoby byl z jedné strany „začouzený“.
V době úplného zatmění, které potrvá 1 hodinu a 14 minut, bude možné spatřit nápadná jarní souhvězdí (Lev, Panna, Rak, na východě Pastýř a Váhy, na jihu Havran, Hydra a Pohár), na západně bude třeba Orion, Býk a Blíženci ze zimní hvězdné parády a přímo nad hlavou nalezneme notoricky známou sedmici hvězd zvanou „Velký vůz“. Pro fotografy se naskýtá pohled na trojici zajímavých objektů, z nichž vlevo bude ztemnělý Měsíc, uprostřed planeta Saturn a vpravo okem pozorovatelná otevřená hvězdokupa M44 – Jesličky. Mléčná dráha bude bohužel při obzoru.
Vzhledem k tomu, že k zatmění dojde o víkendu a ještě za tak dobrých podmínek na obloze, tak je zcela na místě popřát už jen jasné počasí. Další úplné zatmění Měsíce od nás pozorovatelné nastane až ráno 21. února roku 2008.
O viditelnosti a časových údajích naleznete více zde:
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/OH/image1/LE2007Mar03-Fig1.GIF.