Přesně jeden kalendářní měsíc nás dělí od jednoho z nejúchvatnějších úkazů letošního roku. Mnozí z Vás jistě namítnou, že dostatečně úchvatným bylo již jarní částečné zatmění Slunce z 20. března a do jisté míry budete mít pravdu. Nicméně právě na svatého Václava, 28. září se můžeme těšit na opravdu jedinečný úkaz. Nebude jím nic menšího, než úplné zatmění Měsíce. Co nás tedy na den české státnosti čeká? V kolik hodin se dívat na Měsíc a jaké úkazy budeme moci pozorovat? Na tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v následujícím článku, který pro Vás vydáváme symbolicky přesně měsíc, před tímto úkazem.

V pondělí 28. září se nad územím naší republiky odehraje na dlouhou dobu poslední úplné zatmění Měsíce. Mnohým jistě vytane na mysli velký vykřičník a nápis !PONDĚLÍ! Není se ovšem čeho obávat. Pozorování úkazu v letošním roce nahrává hned několik faktů, z nichž právě jedním je sváteční brzce ranní termín. Nadšení pozorovatelé tak budou mít celý následující sváteční den k odpočinku. Letošní zatmění Měsíce budeme moci pozorovat téměř v celém jeho průběhu. Pouze závěrečná polostínová fáze se odehraje z našeho území již pod obzorem.

Dalším velmi příjemným faktem je průchod měsíce velmi blízko středu zemského stínu. Obecně lze říci, že čím blíže ke středu sbíhavého plného zemského stínu se procházející Měsíc nachází, tím barvitější a rovněž temnější úkaz může nastat. Vše záleží především na stavu naší atmosféry, kterou dennodenně ovlivňuje lidská průmyslová činnost, ale také sopečná činnost či silné meteorické roje. Samotný úkaz nás tak může překvapit svou barevností. Samotný červenohnědý nádech při úplné fázi zatmění Měsíce je způsoben průchodem pouze červené (R) složky viditelného bílého slunečního světla (RGB) skrze pozemskou atmosféru. Jedinečnost tomuto úkazu nahrává i fakt, že na další úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat až do 27. července 2018.
Díky výraznosti úkazu není třeba opouštět město a hledat temnou oblohu. Samotné zatmění bude dostatečně výrazným a nepřehlédnutelným úkazem i pro pouhé, dalekohledem neozbrojené oko. Pro snažší orienatci přikládáme tabulku s časovými údaji žačátku, průběhu a konce úkazu.
Začátek polostínové fáze * | 02 hod 10 min 18 s SELČ |
Začátek částečného zatmění | 03 hod 06 min 48 s SELČ |
Začátek úplného zatmění | 04 hod 10 min 42 s SELČ |
Maximální fáze zatmění | 04 hod 47 min 06 s SELČ |
Konec úplného zatmění | 05 hod 23 min 30 SELČ |
Konec částečného zatmění | 06 hod 27 min 24 s SELČ |
Konec polostínové fáze * | 07 hod 23 min 54 s SELČ |
Západ Měsíce (Praha) | 07 hod 03 min SELČ |
Výzva pro fotografy a „kresliče“
Úkaz samotný je skvělou výzvou pro jeho zaznamenání formou fotografie, zákresu, nebo časosběrného videa. Výsledek vás nakonec může velmi mile překvapit. Viz ilustrační fotografie. Ať již zvolíte jakoukoliv techniku, nebojte se po úkazu podělit o své výsledky. Nezapomeňte, že k dalšímu takovému úkazu dojde až za dlouhé tři roky! V době kdy k zatmění dojde se budeme moci kochat souhvězdími zimní oblohy. Nad jihem bude vidět např. souhvězdí Orion, Býk, Blíženci. Celou scenérii úkazu ještě vylepší seskupení planet Venuše, Mars, a Jupiter.
Vznik zatmění Měsíce
Na pozemské obloze můžeme obecně spatřit dva typy zatmění. Zatmění Slunce a zatmění Měsíce. První jmenované je co do četnosti vzácnější a chceme-li si vychutnat jeho úplnou fázi i s okouzlující sluneční koronou, musíme mnohdy vážit dlouhou cestu a vydat nemalé finanční prostředky abychom se dostali do tak zvaného pásu totality, tedy malého stínu, který v úzkém pásu putuje po zemském povrchu a v němž úplné zatmění Slunce probíhá. Naproti tomu zatmění Měsíce je pozorovatelné na celé zemské polokouli, kde je právě noc. V případě měsíčního zatmění nás tak čeká okouzlující dlouhý úkaz, který zapříčiňují především Slunce a Země. Měsíc se přitom musí nacházet jednak mezi Sluncem a Zemí a zároveň v jednom z bodů své dráhy (vzestupném či sestupném uzlu).
Všem pozorovatelům přejeme krásný zážitek z pozorování a jen jasné nebe!