[singlepic id=448 w=320 h=240 float=left]V minulém díle jsme si řekli něco obecného o dvojhvězdách. A co jsou tedy ony těsné dvojhvězdy? Pozorný čtenář již dokázal vydedukovat, že za takový dvojnásobný systém považují astronomové takový, ve kterém jsou složky této soustavy velmi blízko sebe. Právě u takovýchto systémů dochází k novám, protože bílý trpaslík je schopný okrádat svého souseda o jeho tělesnou hmotu.
Tyto těsné dvojhvězdy často vznikají ze stejného protoplanetárního disku ve stejnou dobu a jenom výjimečně můžou vzniknout gravitačním zachycením.
Nemusí však být stejně hmotné, i když právě jejich blízkost vytváří velmi zajímavou situaci.
A to totiž, že si obě složky předávají mezi sebou hmotu. Je známo, že větší hvězdy žijí kratší dobu, že spálí své palivo dříve než jejich menší kolegové. A právě, když je jedna složka větší než druhá a větší hvězda začíná umírat a rozpínat se, začne vnější obal hvězdy požírat její menší soused, odlehčí svému sourozenci a po přečerpání velkého množství hmoty se z původně menší hvězdy může stát větší hvězda. A celé kolo se opakuje i několikrát, dokud hmota není natolik zrecyklovaná, že již nemůže změně v rudé obry zabránit.
To je třeba případ těsné dvojhvězdy Algol.
Až se začne rozpínat naše Slunce, nebude mít nikde ve své blízkosti jinou hvězdu, která by jí odlehčila, a proto Slunce zemře osamělé.
A co planety? Mohou planety obíhat těsnou dvojhvězdu? Odpověď je – ano, může. Ačkoliv se původně předpokládalo, že asi nikoliv, praktické pozorování rozhodlo. Ukázalo se, že planety se mohou utvořit tam, kde má hvězda prostor k vytvoření disku prachu a plynu.
Takový stav je uskutečnitelný pouze u samostatných hvězd, jako je naše Slunce, u dvojhvězd, které jsou od sebe dostatečně vzdálené, jako je třeba dvojhvězda Toliman, a u těsných dvojhvězd jako je třeba Algol (u kterého ale planety objeveny ještě nebyly, uvádím ho pouze jako příklad těsné dvojhvězdy).
Nedávno byla dalekohledem Kepler, jenž na oběžné dráze zkoumá hluboký vesmír a pátrá po exoplanetách, objeven systém Kepler-16, který je tvořen dvěma složkami – Oranžovým trpaslíkem Kepler-16 A a červeným trpaslíkem Kepler-16 B, kteří obíhají v těsné blízkosti.
Planeta objevená u tohoto systému je plynný obr o velikosti asi o třetinu menší než náš Jupiter a obíhá v obyvatelné zóně tohoto systému, což by zhruba odpovídalo vzdálenosti Slunce a Venuše.
Pokud si říkáte, jak je to možné, vzpomeňte si, že se jedná o mnohem chladnější hvězdy.
A jestli vám vrtá hlavou, jak může plynný obr obíhat tak blízko, počkejte, i na tuto otázku vám v průběhu našeho seriálu dáme odpovědi.
A jelikož člověk, který k vesmíru alespoň přičuchl, ví, že plynný obr je zcela neobyvatelný, musíme alespoň doufat, že třeba bude mít nějaký měsíc, ze kterého by si nějaký náš potomek mohl vychutnat pohled na dvě blízké hvězdy. Jak ale poznáváme další hvězdné soustavy, možná budeme mít i lepší příležitosti stát pod oblohou dvou sluncí.
Zdroje:
http://hvezdy.astro.cz/dvojhvezdy/47-vyvoj-tesnych-dvojhvezd
http://www.astro.cz/clanek/2739
http://www.exoplanety.cz/2011/09/17/nasel-kepler-slavnou-tatooine-z-hvezdnych-valek/