[singlepic id=448 w=320 h=240 float=left] Není dvojhvězda jako dvojhvězda. A to je ve vesmíru většina hvězd ve svých systémech společně s jinými hvězdnými sousedy. Ať už se jedná o klasické hvězdy hlavní posloupnosti, tak i bílé trpaslíky, neutronové hvězdy, hnědé trpaslíky a další.
Celé galaktické město je tak skutečně složeno z malých domácností, kde většinou dvě či tři hvězdy (nebo výše zmíněné bývalé nebo nedokončené hvězdy) tvoří vesmírné rodiny.
Určitě se ptáte – A co naše Slunce? Odpověď je jednoduchá – naše nejbližší hvězda je svobodná matka pečující o svých osm planetárních dětí.
Smutný osud.
To je ale jiný příběh.
Pojďme si něco nejdříve říct obecně o dvojhvězdách a poté i o těsných dvojhvězdách, které jsou vzácným typem soužití více hvězd v jedné soustavě.
Takže dvojhvězdy… poměrně často lidé vědí, že nejbližší hvězdou ke Slunci je červený trpaslík Proxima Centauri. Proxima je ale součástí trojhvězdné soustavy, kde se o systém dělí ještě s dvojhvězdou Toliman, znábou též jako Rigil Kentaurus, složenou z Alfa Centauri A a Alfa Centauri B. Obě tyto složky dvojhvězdy jsou relativně podobné naší mateřské hvězdě, žlutý a oranžový trpaslík, ale ač se jedná o dvojhvězdu, nejsou dostatečně blízko, abychom je mohli považovat za těsnou dvojhvězdu. Obě složky této dvojhvězdy jsou též od sebe dostatečně daleko, aby mohli hostit své vlastní planety. Respektive exoplanety.
A jedna taková planeta byla skutečně nalezena Evropskou vesmírnou agenturou – ESA.
Když se otočíme na druhou stranu a zamíříme své zraky k bílému obru Siriovi, pozemský amatérský astronom nemá šanci spatřit jeho souputníka. Jedná se totiž o bílého trpaslíka.
Někteří z vás, jenž mají znalosti o vývoji a zániku hvězd, napadne zděšená myšlenka – vždyť pokud se bílý trpaslík přiblíží k hvězdě nebo jinému zdroji hmoty a začne se obohacovat, neunese to a exploduje v obrovskou zářivou novu! A protože je Sirius od nás nedaleko, co by kamenem dohodil, zajisté by to mělo zničující vliv na pozemský život.
Můžu vás ale uklidnit, protože když jsem měl podobné obavy a zeptal se zkušenějšího astronoma, ujistil mne, že Sirius B, jak se ono zhroucené jádro nazývá, je od svého hvězdného souputníka Siria A dostatečně daleko na to, aby nemohl přebírat hmotu.
Pokud máte zájem pokochat se nějakou dvojhvězdou na vlastní oči, směřujme náš pohled do souhvězdí Velkého vozu – na prostřední hvězdu oje. Pokud máte dobrý zrak, uvidíte dvojhvězdu Alkor a Mizar pouhýma očima. Staré kultury využívaly tento nebeský objekt i jako zkoušku zraku. Kdo viděl hvězdy dvě, měl jistotu, že zrak má dobrý.
Když ale namíříme na tuto zdánlivou dvojhvězdu nějaký dalekohled, třeba ten náš velký pardubický, všimnete si, že každá z těchto dvou hvězd má ještě jednoho souseda a jedná se tak o čtyřnásobný systém dvou dvojhvězd.
Jestli nevěříte, přijďte se přesvědčit!
(Pokračování příště)
Zdroje:
http://hvezdy.astro.cz/dvojhvezdy/47-vyvoj-tesnych-dvojhvezd
http://www.astro.cz/clanek/2739
http://www.exoplanety.cz/2011/09/17/nasel-kepler-slavnou-tatooine-z-hvezdnych-valek/