[singlepic id=488 w=320 h=240 float=left]
Asi první, co Vás napadlo, při pohledu na tento článek bylo – jaký jelimán? Ujišťuji, že o žádném jelimánovi si povídat nebudeme. Jedná se o nejbližší cizí hvězdný systém. A hned se jedná o velmi zajímavou hvězdnou soustavu. Toliman, nebo také Rigil Kent na obloze neuvidíme, protože se nachází na jižní polokouli v souhvězdí Kentaura. Stejně jako spoustu dalších blízkých hvězd. Čím je ale tento systém výjimečný kromě oné vzdálenosti? Pojďme se na to podívat.
Jak jste si již mohli všimnout v úvodním obrázku, který vedle ilustrační funkce slouží i jako drobná a velmi zjednodušená mapka (opravdu velmi zjednodušená, ale jak říkám, tyto články nepíšu pro experty, nýbrž pro úplné laiky) ve které je tento systém vyobrazený. Nejedná se totiž o nám velmi dobře známou jednočlennou soustavu, nýbrž hned tříčlennou. Zde jenom poznamenám, že název Toliman je docela ojedinělý tím, že se jeho hvězdy jmenují jinak. Normálně se to neřeší a systémy se jmenují podle hvězd, které je obývají. Tento je společně s naším Sluncem výjimka.
Největším kouskem je Alfa Centauri A, která je žlutý trpaslík stejného typu a podobných rozměrů jako naše slunce. Její jas je pouze o něco větší než ten sluneční. Alfa Centauri B je o něco menší, oranžový trpaslík s polovičním výkonem co Slunce a co je zajímavé – u této hvězdy byla objevena Evropskou kosmickou agenturou (ESA) nejbližší exoplaneta Alfa Centauri Bb. K té se ještě vrátíme.
Zatímco tyto dvě složky obíhají relativně blízko sebe, třetí je o něco dál. Jedná se o červeného trpaslíčka Proximu Centauri. A proč Proxima? Proč ne Alfa Centauri C? Proxima znamená v řečtině nejbližší, protože z těchto tří hvězd nejbližší soustavy je k nám skutečně nejblíže. Takže i v tom dostal systém určité privilegium.
Co se týče oněch planet, už v jednom z prvních dílů jsme se bavili o těsných dvojhvězdách. Ačkoliv Toliman je trojhvězda, není těsná, a proto každá ze složek kromě Proximy Centaury může mít svůj vlastní planetární systém. Objev planety Alfa Centauri Bb to potvrdil. Byl to úspěch a zároveň i překvapení. Tato planeta má být podobné velikosti jako Země až dvojnásobné. Obíhá ale v ukrutné vzdálenosti pouhých osmi milionů kilometrů od své hvězdy. Pokud jste se nezarazili, tak jenom připomínám, že Merkur, naše nejbližší planeta, obíhá v necelých padesáti milionech kilometrů. Jedná se proto určitě o rozpálený, mrtvý a zcela nehostinný svět.
Ale i přes tento nález je vysoká pravděpodobnost, že se najdou i další planety a ty už na tom můžou být lépe. Alfa Centauri, ať už A nebo B by totiž mohly hostit planetu v obyvatelném pásu s podmínkami vhodnými pro kolonizaci lidmi. Jedná se o relativně stabilní hvězdy, které jsou dostatečně od sebe a pokud tam bude i ona exoplaneta správné velikosti, tak už jenom počkat na způsob dopravy a hurá tam.
Výpočty také ukazují, že by se v této soustavě neměli objevovat plynní obři. To přeci jenom nevadí, jen si vezměme, kdyby se z Jupiteru a Saturnu staly hvězdy a ze Sluneční soustavy trojčlenný systém, taky bychom žádné plynné obry neměli a zřejmě bychom je ani nepotřebovali. (Nepočítám Uran a Neptun, to jsou spíš takoví plynní trpaslíci nebo jak zní oficiální název – Ledoví giganti.)
Řekli jsme si tedy, že nejbližší systém Toliman je velmi zajímavý a exotický prostor, který nás má určitě ještě čím překvapit. Přeci jenom, ještě ve dvacátém století se vědci zamýšleli nad tím, jestli nehostí inteligentní tvory a o další století zpět se o Alfě Centauri zmínil Jan Neruda v Písních kosmických pokládajíc si podobnou otázku.