[singlepic id=379 w=320 h=240 float=left] Na večerní obloze už od prosince minulého roku je naší společnicí jasná planeta Venuše. Jako první bodový objekt viditelný za soumraku si tak právem vydobývá současnou pozici večernice a pohledy k ní opravdu nezklamou. Zejména za poslední měsíce, během nichž se kolem Venuše „potácel“ o něco slabší Jupiter a oba objekty tak nabídly nesmírně vzácné fotogenické divadlo. O dost krásnější pak byly ty chvíle, při nichž Venuši míjel měsíční srpek. Tyto dny budou jasné planetě ovšem brzy sečteny – viditelnost planety se krátí a máme na to zhruba ještě měsíc. Ano, přesně tak. V květnu Venuše bude pomalu snižovat svou výšku nad obzorem, až se na jeho konci zcela ztratí na soumračné obloze. To ovšem perfektně nahrává k možnosti večernici spatřit v tom nejlepším – ve fázi úzkého srpečku. Fyzicky se totiž planeta pomaličku dostává do přímky mezi nás a Slunce, které ji osvětluje její kyselou atmosférou zahalenou tvář. Úhlový průměr planety roste a už v malém přístroji poznáme srpeček ne nepodobný tomu, jaký má Měsíc jen pár dní po novu.
Planeta Venuše je velikostně přibližně stejná jako Země. Kolem Slunce oběhne jednou za 225 dní, což je asi dvou třetinová doba oběhu Země kolem Slunce. Díky tomu Venuši vidíme na obloze v dlouhých rovnoměrně rozdělených obdobích vždy za přibližně jeden a půl roku na večerní obloze a stejně tak na ranní. Protože leží blíže ke Slunci než Země, díváme se na její dráhu z vnějšku a nikdy se proto nemůže stát, že by planeta ležela na opačné straně oblohy jak naše mateřská hvězda. Venuše na obloze koná pohyb jakéhosi oblouku, na jehož nejvzdálenějším bodě od Slunce pak může být úhlově od hvězdy až o osminu oblohy daleko. Protože je obklopena neprůhlednou hustou bělavou atmosférou, odráží velké množství světla a na obloze je tak po Slunci a Měsíci běžně třetím nejjasnějším objektem. Je tak jasná, že kdybychom věděli, kde ji na nebi hledat, a obloha by byla poměrně průzračná bez husčí oblačnosti, našli bychom ji bez obtíží na blankytné obloze za bílého dne! Zvykem nadšenců proto bývá zářivou Venuši hledat ještě před západem Slunce při její večerní viditelnosti a soutěžit, kdo ji najde první. Právě o to se budete moci pokusit na pardubické hvězdárně, která má v květnu otevřeno od 20 do 22 hodin. Skutečná tma začíná až kolem 22. hodiny, čili pozorování Venuše bude probíhat ještě za soumraku, ne-li před západem Slunce. A přesto vám Venuši bez problému najdeme.
Při pohledu dalekohledem, jak už bylo zmíněno, ukáže planeta srpek podobný Měsíci pár dní po novu. Jak budou květnové dny ubíhat, srpek se bude tenčit a úhlově zvětšovat. A překrásný pohled se naskytne v druhé polovině května, kdy se planeta natolik „ztenčí“, že díky optickým vlastnostem zemské atmosféry se projeví tzv. disperze světla – kratší vlnové délky budou do oka padat pod jiným úhlem než delší a planeta tak doslova zduhovatí. Tak, jak vidíte v úvodním obrázku. Na konci května se pak nadobro ztratí z večerní oblohy a znovu se na ní za dobrých podmínek vrátí až v roce 2015. Ovšem kdo si přivstane, najde ji od druhé půli června na ranní obloze, kde pobude až do prvních lednových dní příštího roku. Ovšem ani to není všechno – 6. června časně ráno po východu Slunce se stane hlavním aktérem nesmrírně výjimečné astronomické události. Jako temný kotouček přejde přes sluneční disk. V tomto století podruhé a dojista naposledy. Znovu k podobnému jevu dojde až v prosinci roku 2117. Čili nenechte si Venuši ujít a přijďte se v květnu podívat!