Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné. Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu. Tiskové prohlášení Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a České astronomické společnosti č. 311 ze 13. září 2024.
Jak vzniká zatmění Měsíce?
Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.
Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. A právě toho budeme svědky 18. září.
Jak proběhne zatmění Měsíce 18. září?
Před samotným zatměním budeme pozorovat celou noc klasický úplněk, který v jeho blízkosti bude doprovázet i jasná planeta Saturn. Až v časných ranních hodinách se Měsíc přiblíží nejdříve k zemskému polostínu (ve 2 hodiny 41 minut SELČ; tato fáze není očima vidět). Očima rozeznatelného potemnění Měsíce z jeho horního okraje si povšimneme až před 4. hodinou ranní. Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve 4 hodiny 12 minut SELČ začne částečné zatmění Měsíce. V té době najdeme našeho kosmického souputníka okolo 20° nad jihozápadním obzorem. 
Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane ve 4 hodiny 44 minut. Měsíc najdeme ve výšce okolo 15° nad západojihozápadním obzorem. Jen 3° východně od měsíčního kotouče najdeme v dalekohledu planetu Neptun a 9° západně očima viditelný Saturn. Vysoko nad jižním a jihovýchodním obzorem se v zimních souhvězdích budou nacházet planety Jupiter (v Býku) a Mars (v Blížencích).
Částečné zatmění Měsíce skončí v 5 hodin 15 minut SELČ, kdy už také bude svítat. Celé částečné zatmění potrvá 1 hodinu 3 minuty. Po této fázi úkazu bude Měsíc pozvolna vystupovat i ze zemského polostínu a klesat k západnímu obzoru. Stále ještě bude z pravého okraje mírně tmavší a vizuálně se bude polostínové zatmění dát sledovat ještě asi 20 minut, tedy do cca 5 hodin 35 minut SELČ. V úplně celém průběhu proběhne zatmění nad obzorem jen v západní polovině Čech, nicméně jeho nejvýraznější část (částečné zatmění a očima viditelné fáze polostínového zatmění) bude pozorovatelná všude v České republice.
Průběh zatmění nad Českem
|
Začátek polostínové fáze * |
02 hod 41 min 02 s SELČ |
|
Začátek částečného zatmění |
04 hod 12 min 48 s SELČ |
|
Maximální fáze zatmění (8,5 %) |
04 hod 44 min 10 s SELČ |
|
Konec částečného zatmění |
05 hod 15 min 35 s SELČ |
|
Konec polostínové fáze * |
06 hod 47 min 18 s SELČ |
|
Západ Měsíce (Praha) |
06 hod 52 min SELČ |
Jak úkaz pozorovat?
Na pozorování zatmění Měsíce není zapotřebí žádná speciální výbava – úkaz je pozorovatelný volnýma očima i bez dalekohledu. Pokud ale budete mít po ruce malý dalekohled, například triedr, bude možné si lépe prohlédnout měsíční krátery a odhalit, že část Měsíce ponořená v zemském stínu není zcela tmavá, neboť i do této části dopadají slabé paprsky slunečního světla lámané v zemské atmosféře.
Pokud nebude úplně jasno a obloha se přeci jen v průběhu pozorování pokryje jemnou vrstvou oblačnosti (nebude-li tedy úplně zataženo), pořád lze úkaz pozorovat. Dokonce samotné oblaky přecházející před Měsícem mohou vytvořit zajímavé jevy, neboť rozptylují měsíční záření na kapičkách vody či krystalkách ledu, z nichž jsou tvořeny, což obvykle přináší podmínky například pro vznik hala kolem Měsíce, atmosférickou korónu a podobně. Přechod řídkého oblaku může učinit podívanou ještě dramatičtější a fotogenickou. Ostatně úkaz se můžete pokusit vyfotografovat i s krajinou. Pokud počasí dovolí, stojí za to si dopředu naplánovat fotografování, aby se nízko položený zatmělý Měsíc nacházel například za hradem, vzdáleným stromem, štíty hor a podobně. Kompozice se vzdáleným objektem na obzoru může přinést velmi podařený fotografický úlovek. Fotografové mohou své snímky zaslat také do soutěže V zajetí vesmíru, podrobnosti zde: https://knihovna.obecmokre.cz/v-zajeti-vesmiru.
Optická iluze nad obzorem
Během úkazu můžeme být svědky i zajímavé optické iluze. Měsíc bude v době úkazu už poměrně nízko nad obzorem, a tak se nám může zdát větší. Důvodem je optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru. V době zatmění sice budeme pozorovat jeden z úhlově větších úplňků v roce – jen necelých 11 hodin po maximu zatmění se Měsíc ocitne nejblíže k Zemi, ve vzdálenosti pouhých 357 283 km, tedy si zaslouží sice neastronomické, ale zažité označení „superúplněk“ – ale to s dojmem „velkého“ Měsíce ani zdaleka nesouvisí tak jako zmíněná optická iluze.
Další částečné zatmění Měsíce u nás proběhne 14. března 2025. Z našeho území navíc už za necelý rok, 7. září 2025 v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci spatříme úplné zatmění Měsíce, jedno z nejdelších v tomto desetiletí.
Kontakty a další informace:
Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853
Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: +420 737 322 815
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548
Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: + 420 553 684 214