Blíží se léto, období krásných zážitků, období lásky a nádherně rozkvetlé přírody. A právě příroda připravila na nebi nejen zamilovaným a všem romantikům nádherné podívané. Nejen, že noci budou čím dál teplejší a melancholicky laděné rozmanitou noční oblohou, ale i ve dne nás nenechá astronomie v nudě.
Hned 7.5., ve středu nastane velice vzácný jev. Pro šťastlivce (a jestli bude počasí přát) se ve střední Evropě uskuteční přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Takový jev je možný zahlédnout tak 13 krát za století a na jednom a tom samém místě zhruba polovičně. Jde vlastně o to, že rovina dráhy Merkuru není totožná s rovinou dráhy té naší modré planety a navíc v období jevu je jej možno vidět jen na části zemské polokoule, kde je právě den. Tudíž to chce náhodu a dobré počasí. Naposledy se toto událo 15.11.1999, avšak na opačné polokouli Země. Nejbližší další přechod si příroda plánuje na 8.11.2008, však u nás v ČR až na 9.5.2016.
Temný kotouč planety Merkur na pozadí Slunce (uměle zabarveno do červena) během přechodu 15. listopadu 1999. (Zdroj: Brian Handy, (Montana State Univ.), TRACE Project)
V podstatě si člověk vezme dalekohled (S OCHRANNÝM FILTREM, či přípravou na projekci – na promítnutí Slunce i s planetou) a v inkriminovanou dobu bude sledovat, jak se malý merkurovský kotouček pomalu sune po tom oslnivém půlstupňovém kotouči slunečním. Jestli paní učitelky a páni učitelové dovolí žákům na pozorování se uvolnit ze školy, bude líp. Celý jev se, jak jsem již zmiňoval, protáhne po vyučovací a pracovní období ve středu s počátkem zhruba okolo 7:11 (první objevení se na slunečním kotouči = 1. kontakt) a končí v 11:32 (Merkur kotouč definitivně opouští), vše v letním čase (selč). Maximální fáze přechodu bude okolo 9:52. Rozdíly v čase (setiny až desetiny sekundy ovlivňuje rozdílná zeměpisná délka).
V polovině května, konkrétně v pátek 16.5. úplňkový měsíc vstoupí do zemského stínu a my budeme svědky dalšího, notoričtěji známého jevu, zatmění Měsíce. Úplněk nastává ve 5:35 hodin selč, Měsíc však zapadá v 5:21hodin selč, což neznamená nic jiného, než že úkaz neuvidíme celý. Konkrétně se ho (za dobrého počasí) zúčastníme jen v první fázi, čili postupného ubývání měsíčního kotouče (počátek této fáze nastává ve 4:03 selč), a asi deset minut před jeho západem nastane fáze úplná (totální zatmění). Tak snad jen doufat v dobré pozorovací podmínky. Další úkaz tohoto typu nastane ještě tohoto roku 9.11., a to již bezpečně v celém průběhu nad naším územím, vysoko nad obzorem. Však vsázet na výhodné listopadové počasí si netroufne ani meteorolog. Nutno ještě dodat, že Měsíc se při vstupu do stínu zemského nijak neztratí, jen ztmavne.
Často bývá zabarven do tmavě červena, dohněda, někdy je dokonce „duhový“. To je dáno lomem slunečního světla v zemské atmosféře. Toto světlo pak dále pokračuje k Měsíci a onen svit se odrazí i zpět k nám. Zdánlivý průměr zemského stínu ve vzdálenosti Měsíce je asi čtyřnásobek kotouče měsíčního a čím blíže je Měsíc ke středu, tím je tmavší. To zrovna není případ květnového zatmění a ani zmíněného listopadového.
Ještě, než se období přehoupne do měsíce vydatných písemných prací a příprav na dovolené či těšení se na prázdniny, budeme moci 15 dní po měsíčním zatmění shlédnout jev, který je poměrně častý, ale pro ČR poměrně dosti vzácný. Kdo si přivstane ráno v sobotu 31.5. před 4:30 selč a počká si na východ Slunce, pak ho možná dosti udiví, že je pořád tak nevýrazné světlo a Slunce není Sluncem. Jenže to je v pořádku. A také skvělé. Právě ten, kdo si troufne mrznout a čekat na rozbřesk, stane se svědkem částečného zatmění Slunce. Pro pás totálního zatmění (severní Evropa, Island, Severní moře) nastává jev zvaný prstencové zatmění Slunce. Vypadá to jako prstýnek Slunce a uprostřed tmavá koule, kotouč – Měsíc. Náš satelit je totiž v období největší vzdálenosti od Země (v tzv. apogeu), tudíž se jeví zdánlivě o trochu menší, než Slunce. Vzhledem k tomu, že Měsíc se čím dál více vzdaluje od Země ze své původní dráhy, můžeme očekávat, že asi za 200 let to budou jen samá prstencová zatmění, když už se někde odehrají. Ale zpět do současnosti a k nám domů. Celý jev od začátku do konce sice neuvidíme, ale kdo by za to něco dal, když přihlédne k východu, jak mezi stromy,domy, nebo nad rybníkem vyjde oslňující srpeček naší hvězdy a dále se bude zužovat. Maximum jevu bude v 5:24 selč (asi půl hodiny po východu), kdy Měsíc pohltí 84% plochy slunečního kruhu (o 13%-15% méně, než 11.srpna 1999). Konec zatmění (Měsíc Slunce zcela opouští) bude v 6:22 selč. Nezapomeňte se ale dívat přes FILTR, nejde o zatmění úplné!!!
Snad popřát všem, aby jim počasí vyšlo, protože tolik vzácných úkazů za jeden měsíc je vzácnost samotná. A to, že všechny jevy se uskuteční v asi nejkrásnějším měsíci v roce, v měsíci lásky květnu, je jen skutečný dar od přírody. Pro více informací k jednotlivým jevům navštivte www stránky
www.astro.cz, či samotnou
Hvězdárnu b.A.Krause.