Blíží se maximum roje Lyrid

10 Dub

Druhá polovina dubna bývá pravidelně obdobím viditelnosti meteorického roje Lyridy. Nejinak tomu bude i v roce letošním. Přitom právě podmínky pro vyhlížení meteorů příslušejících k tomuto roji jsou jedny z nejlepších za dlouhou dobu. Pojďme ale, pěkně popořadě. Zdrojem částic, které vytvářejí každoroční jarní podívanou je dlouhoperiodická kometa  C/1861 G1 (Thatcher) s periodou návratu 415 let. Její nejbližší návrat je tak očekáván roku 2283. Právě prachová stopa, kterou za sebou tato kometa zanechává je zdrojem dubnového meteorického roje, který má svůj radiant, tedy bod odkud díky perspektivě zdánlivě meteory vylétávají umístěn poblíž souhvězdí Lyry. Tohoto fenoménu si všimli pozorovatelé již velmi dávno. Už před více než 2600 roky byl tak tento roj lidem velmi dobře známý.

Continue reading

Částečné zatmění slunce 29. 3.

28 Úno
Foto: Petr Horálek

Již brzy se na naší obloze odehraje jedinečný nebeský úkaz. V sobotu 29. března 2025 spatříme v České republice , jak Měsíc zakryje až z 22 % sluneční disk! Zatmění bude viditelné z Grónska, Islandu, části Asie a samozřejmě v Evropě. K maxmální fázi úkazu dojde nad Kanadou, kde nastane téměř 95% částečné zatmění Slunce. Nikde v tomto případě nenestane úplné sluneční zatmění.

Autor: Rozálie  Hykyšová – Astronomický kroužek Hvězdárna Pardubice

Continue reading

Zatmění Slunce – přímý přenos

8 Čvn

Již tento čtvrtek nás čeká svým způsobem výjimečná podívaná – částečné zatmění Slunce. To sice nebude nijak výrazné, (nad Pardubicemi jeho velikost dosáhne něco málo přes 16% zakrytí slunečního disku) přesto se vyplatí ho sledovat. K úkazu totiž dojde mimořádně vysoko nad obzorem!
Připravujeme tak pro zájemce o tento úkaz přímý přenos z našeho dalekohledu.

!A NEZAPOMEŇTE! POKUD SE BUDETE DÍVAT POUHÝM OKEM, CHRAŇTE SI ZRAK FITREM!

Pardubická hvězdárna zahajuje odbornou činnost

10 Kvě
Autor: Adam Malíř

Od 10. května tohoto roku zahajuje pardubická hvězdárna svůj odborně zaměřený program na sledování a zaznamenávání sluneční aktivity ve spektrální čáře H-Alfa, tedy v úzké čáře vodíku, v níž jsou pozorovatelné struktury sluneční chromosféry, tedy dynamické oblasti našeho Slunce, v níž lze pozorovat zajímavé úkazy, jako jsou protuberance, filamenty, aktivní oblasti a výjimečně i erupce. Odborný program je otevřen i zájemcům z řad široké veřejnosti, především pak školám, jako zajímavý doplněk hodin fyziky.

 

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice a astronomické společnosti Pardubice č. 76 ze dne 10. 5. 2018

Continue reading

Strouhy na Marsu pravděpodobně nevytváří kapalná voda

1 Srp

strouhyNově získané poznatky s použitím dat z družice Mars Rconnaissance Orbiter (MRO) ukazují, že sezónně se měnící rokliny které pozorujeme na Marsu s největší pravděpodobností nejsou tvořeny „prouděním“ kapalné vody. Tyto nové důkazy umožňují výzkumníkům další zúžení teorií, jak jsou Marťanské strouhy a rokliny vytvářeny a odhalují další podrobnosti o nedávných geologických procesech na Marsu. Vědci používají termín „rokle/strouhy“ (angl. Gully) pro procesy na Marsu, které sdílejí tři společné charakteristiky: výběžek na vrcholu, kanál a usazený materiál na dně. Rokliny jsou odlišné od ostatních typů povrchu na marťanských svazích. Opakující se lineární sklon, vyznačující se sezónním tmavnutím a blednutím, spíše než tvarem. Nová studie se nyní zaměřuje na procesy jejich formování přidáním informací o chemickém složení k již dříve získanému zobrazování.

Continue reading

Co odhaluje fotografie Venuše z vesmíru? Budete se divit!

13 Pro
Snímek (zdaleka nejen) Venuše nad Zemí z vesmíru. Autor: Kimiya Yui, ISS/NASA.

Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS z počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…

Continue reading