Přednáška: „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“

12 Led

1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem bylo provést řadu mezinárodních vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Důraz byl kladen na lékařské experimenty, ale realizované byly také pokusy z oblasti technologického a materiálního výzkumu.
26. 1. od 19: hodin Vás tak srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů kosmonautiky, Milana HALOUSKA –  „Columbia STS 107: Cesta bez návratu!“ na které se pokusíme poodhalit příčiny tragické události a vzpomeneme na posádku mise STS 107.

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE č. 72 ze dne 12. 1. 2018

Continue reading

Strouhy na Marsu pravděpodobně nevytváří kapalná voda

1 Srp

strouhyNově získané poznatky s použitím dat z družice Mars Rconnaissance Orbiter (MRO) ukazují, že sezónně se měnící rokliny které pozorujeme na Marsu s největší pravděpodobností nejsou tvořeny „prouděním“ kapalné vody. Tyto nové důkazy umožňují výzkumníkům další zúžení teorií, jak jsou Marťanské strouhy a rokliny vytvářeny a odhalují další podrobnosti o nedávných geologických procesech na Marsu. Vědci používají termín „rokle/strouhy“ (angl. Gully) pro procesy na Marsu, které sdílejí tři společné charakteristiky: výběžek na vrcholu, kanál a usazený materiál na dně. Rokliny jsou odlišné od ostatních typů povrchu na marťanských svazích. Opakující se lineární sklon, vyznačující se sezónním tmavnutím a blednutím, spíše než tvarem. Nová studie se nyní zaměřuje na procesy jejich formování přidáním informací o chemickém složení k již dříve získanému zobrazování.

Continue reading

SOHO oslavila 20 let

1 Pro
 Umělecká představa Soho (nasa.gov)

V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadá na 2. prosince. Přesně na den před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) se zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o tak zvaném kosmickém počasí. Její umístění v  libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy. Continue reading