Vliv ruského napadení Ukrajiny na spolupráci velmocí v kosmonauticeÚtok ruských vojsk na Ukrajinu změnil v okamžiku nejenom miliony lidských životů, ale projevil se velice rychle i ve vesmíru. Bude pokračovat spolupráce velmocí na ISS? Nedojde k jejímu zániku ? Jak dopadnou další dlouhé roky připravované mezinárodní projekty?
O tom se pobavíme již 27. 5. na přednášce Milana HALOUSKA z České kosmické kanceláře.
Přednáška probíhá v rámci širšího programu konference „BRÁNA VESMÍRU SE OTEVÍRÁ“, která se uskuteční v pátek 27. a v sobotu 28. května v knihovním centru u Vokolků na pardubickém Příhrádku.
Hlavním úkolem konference je představit nejenom kosmonautiku, ale i nově zrekonstruované knihovní prostory v objektech na pardubickém Příhrádku. Zde je, mimo jiné, uložen i specializovaný knihovní fond „Brána vesmíru“, který obsahuje již stovky položek (knih, dokumentů, odborných časopisů) o kosmonautice, především z osobních knihoven a pozůstalosti předních českých/československých odborníků Antonína Vítka, Karla
Pacnera, Jiřího Kroulíka, Jana Koláře a několika menších dárců.
Pacnera, Jiřího Kroulíka, Jana Koláře a několika menších dárců.
Přednáška pak proběhne v rámci pátečního programu na naší hvězdárně.
Těšíme se na setkání s Vámi.
Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odl. pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.
V březnu letošního roku oslaví naše observatoř krásných 30 roků od slavnostního otevření v roce 1992. K této příležitosti jsme pro vás připravili opravdovou lahůdku.
Do unikátního projektu, detekce meteorů se zapojila i pardubická hvězdárna. Stala se tak jedním z pracovišť, které na odborné úrovni zasílají vědecky hodnotná data k dalšímu zpracování. „Naše stanice, je v provozu od 6.10. 2020, od samého počátku tak zasílá naměřená data, zajímavé výsledky jsou již na světě“ Říká Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny, která již téměř tři dekády zdobí vrchní patra 
Po dlouhé, šestileté pomlce se dočkáme nad územím naší republiky opět jednoho z nejúchvatnějších nebeských představení, jakým zatmění Slunce bezesporu jsou. Jako prstencové toto zatmění spatří obyvatelé Kanady, Grónska a Ruska. Nad územím Evropy, severní poloviny Asie nebo z oblastí ležících v severozápadní části Atlantiku bude zatmění viditelné jako částečné. V případě pozorování z Česka a Slovenska uvidíme zatmění dosahující cca 17%.