[singlepic id=227 w=320 h=240 float=left] Planeta Saturn, známá jako „pán prstenců“, se v pondělí 4. dubna 2011 octne v opozici se Sluncem. Od toho dne bude dobře pozorovatelná již zvečera. Obdivovat krásu prstenců i rodinu Saturnových měsíců budou moci návštěvníci pardubické hvězdárny po celý duben a květen vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 20 do 22 hodin v rámci mimořádné akce nazvané „Pán prstenců znovu pod lupou“.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 14 ze dne 28. března 2011.
Nejlehčí planeta
Saturn je druhá největší planeta Sluneční soustavy ležící od Slunce průměrně 9,5x dál než Země. Její rovníkový průměr činí přibližně 120 tisíc kilometrů a Slunce tato obří plynná planeta oběhne jednou za necelých 30 let. Celou ji vpodstatě tvoří lehké prvky, tedy vodík a helium, či lehké sloučeniny jako voda, metan a amoniak. Planeta svým složením drží rekord ve Sluneční soustavě, neboť je nejméně hustá ze všech. Kdybychom měli tu možnost ji ponořit do obrovského plaveckého bazénu, plavala by jako korek. Směrem k centru se samozřejmě její hustota zvyšuje, a to do takových hodnot, že blízko u středu planety najdeme vodík v tekutém stavu, který je velmi vodivý a díky rotaci jádra stojí za existencí silného magnetického pole planety.
Majestátné prstence
Co ovšem planetu činí pozorovatelsky snad nejpřitažlivější ze všech, jsou její rozsáhlé prstence. Jde o jakési rovinné obruče obepínající tohoto plynného obra kolem rovníku bez jediného kontaktu s vlastní planetou, které od ní leží až neuvěřitelných 12 miliónů kilometrů (slabý prstenec objevený teprve před dvěma lety). Prstence jsou tvořeny vpodstatě prachem a kamením o velikosti maximálně několik desítek až stovek metrů. Při takových rozměrech se nelze divit, že jejich první pozemský pozorovatel Galileo Galilei, jehož pozorování Saturnovy „chlouby“ oslavilo minulý rok 400. výročí (červenec 1610), ve svém deníku zaznamenal jejich zmizení. Saturnova osa rotace spolu s prstenci je vůči rovině oběhu kolem Slunce skloněna o necelých 27°, takže při dlouhodobějším pozorování se prstence pomalu rozevírají a opět zavírají. Ztotožní-li se jejich rovina s rovinou pozorovatele na Zemi, jsou při pohledu z naší planety tak úzké, že na několik týdnů zcela zmizí. Stává se to dvakrát za dobu oběhu planety kolem Slunce, tedy přibližně jednou za 15 let. Naposledy tomu bylo v září roku 2009, nyní se prstence znovu vyklání do maximální krásy.
Prstence jsou při pohledu ze Země tak výrazné, že je můžeme spatřit už v malém dalekohledu. Vypadají jako souměrná elipsa obepínající nažloutlý disk planety. Vidíme je díky velké odrazivosti slunečního světla. Ve větším přístroji lze v prstencích zaznamenat jakési tmavé mezery. Jsou to oblasti, kde působí více svou gravitací některý ze Saturnových měsíců a oblast v prstenci tak doslova pročišťuje. Nejvýraznější mezerou je známé Cassiniho dělení, které poprvé popsal významný italsko-francouzský astronom Giovanni Cassini v roce 1675. Tuto mezeru má „na svědomí“ především druhý největší Saturnův měsíc Mimas.
Přijďte se podívat!
Saturn se v pondělí 4. dubna 2011 octne v opozici se Sluncem. Toho dne se tedy bude nacházet téměř přesně na opačné straně oblohy než naše hvězda a bude pozorovatelný celou noc. Po opozici se bude stávat stále více hlavním objektem večerního nebe. Očima je nepřehlédnutelný i ve městě. Najdeme jej sice jako tuctovou, ovšem o něco výraznější „hvězdičku“ v jarním souhvězdí Panny. Prozradí se i tím, že oproti okolním hvězdám moc nebliká. Už malý dalekohled jej ukáže jako sklopený talíř s kuličkou uprostřed. Mnohem krásnější pohled nabídne přístroj nad patnáct centimetrů ustavený na montáži či stativu. Na pardubické hvězdárně k této příležitosti bude po celý duben a květen vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 20 do 22 hodin probíhat pozorování planety v rámci mimořádné akce „Pán prstenců znovu pod lupou.“ Ve velkých hvězdárenských dalekohledech v kopuli s průměry 15 a 45 centimetrů už nebude (s ohledem na počasí) vesměs žádný problém spatřit i zmíněnou mezeru v prstencích, stín vržený prstenci na kotouč planety nebo několikačlennou rodinu nejjasnějších Saturnových měsíců, jimž zcela dominuje velmi zajímavý a metanovou atmosférou zahalený Titan. Mimo Saturn se samozřejmě hvězdárenské přístroje otočí i k Měsíci, barevným dvojhvězdám, mlhovinám či jarním otevřeným hvězdokupám.