Články o aktuálních událostech z astronomie
Tou první, je dlouho očekáváná kometa C/2013 US10 Catalina která se pozvolna „probíjí“ na večerní oblohu a s ní začíná i období, kdy tuto vlasatici bude moci obdivovat nejen oko nadšeného pozorovatele odhodlaného přivstat si do brzkého jitra, ale také široká veřejnost. Continue reading
SHOW MUST GO ONE, asi tak nějak by se dala v kostce popsat neustálá přehlídka astronomických úkazů, které si pro nás pozemšťany „chystá“ hvězdná obloha. Nedlouho po odpálení poslední silvestrovské rachejtle starého roku 2015, nás totiž čeká už trošičku méně výrazný ovšem o to více fascinující ohňostroj – meteorický roj Kvadrantidy, který pozemskou oblohu ozdobí již 4. ledna. Maximum však lze většinou spatřit už 3. ledna. Kvadrantidy se tak zapisují jako jeden z prvních astronomických úkazů roku 2016, které můžeme pozorovat, a není rozhodně posledním. A když se o nich bavíme, co jsou Kvadrantidy vlastně zač? Více se dozvíte v následujícím článku…
Co všechno skrývá zdánlivě tuctová fotografie pořízená z vesmírné stanice ISS z počátku prosince letošního roku? Budete se divit! Dne 5. prosince 2015 pořídil japonský astronaut Kimiya Yui z paluby ISS v rámci mise za JAXA (Japonskou leteckou a výzkumnou agenturu) tento zdánlivě komorní snímek. V horní části je jasně zahlédnutelná planeta Venuše, kterou nyní najdete na české obloze nad jihojihovýchodním obzorem ještě před svítáním, tedy okolo 6. hodiny ranní. A aby nebyla sama, tak ji vysoko nad ní, u konstrukce ISS, „doplňuje“ slabší hvězda Spica v souhvězdí Panny. Vypadá to, jakoby Spica s Venuší tvořily jakousi spoutanou dvojici. Ovšem to není zdaleka vše, co snímek skrývá…
V pátek 18. prosince od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční poslední přednáška pro veřejnost roku 2015. Již tradičně v předvánočním čase se pokusíme zodpovědět nejednu astronomickou hádanku, která má společné jméno – „hvězda Betlémská.“ S lektorem Petrem Horálkem se zatouláme do dávných časů, prapočátků astronomie, kdy vzájemná postavení hvězd a planet na obloze mělo pro pozorovatele především symbolický význam. Pokusíme se tak odpovědět na otázku, která trápí lidstvo již po staletí. Kdy se narodil Ježíš Kristus? A nacházela se v té době na obloze opravdu jasná kometa tak, jak ji na své fresce znázornil italský malíř Giotto de Bonde? Nebo se jednalo o zcela jiný typ úkazu, který měl velký význam spíše v symbolické či náboženské rovině?
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice č. 66 ze dne 9. 12. 2015 Continue reading
V říjnu nám ranní vstávání zpříjemní pohled hned na čtyři planety sluneční soustavy, které v ideálním případě budou viditelné i pouhým okem. Nejviditelnější ze čtveřice našich planetárních sousedů je již nyní planeta Venuše, která nádherně září nad východním obzorem jako nepřehlédnutelná jitřenka. Již v malém dalekohledu tak bude možné odhalit krásnou Venušinu fázi, která připomíná Měsíc po poslední čtvrti.
Přesně jeden kalendářní měsíc nás dělí od jednoho z nejúchvatnějších úkazů letošního roku. Mnozí z Vás jistě namítnou, že dostatečně úchvatným bylo již jarní částečné zatmění Slunce z 20. března a do jisté míry budete mít pravdu. Nicméně právě na svatého Václava, 28. září se můžeme těšit na opravdu jedinečný úkaz. Nebude jím nic menšího, než úplné zatmění Měsíce. Co nás tedy na den české státnosti čeká? V kolik hodin se dívat na Měsíc a jaké úkazy budeme moci pozorovat? Na tyto otázky se Vám pokusíme odpovědět v následujícím článku, který pro Vás vydáváme symbolicky přesně měsíc, před tímto úkazem.
Letní oblohu začíná pozvolna zdobit jeden z nejvýraznějších meteorických rojů roku. Řeč je o krásných Perseidech lidově také nazývaných „slzy svatého Vavřince.“ Meteorický roj Perseidy je jeden z nejvýraznějších meteorických rojů, který můžeme během roku na noční obloze spatřit a ačkoliv existují roje s vyšší zenitovou hodinovou frekvencí a jasnějšími meteory jako jsou zimní prosincové Geminidy, jsou právě Preseidy velmi dobře známé díky skvělým pozorovacím podmínkám, které panují v letních měsících. Ostatně jen tak si lehnout na deku či do spacáku a počítat tak zvané padající hvězdy už tak nějak patří k letní romantice a dokládá, že k astronomii a astronomickým pozorováním nejsou vždy nutně potřebné dalekohledy.
Continue reading
Vnímavý pozorovatel letošního dění na obloze či snad mnozí z vás, kteří občas zabrousíte, svým pohledem k obloze jste si již jistě všimli, že od samého počátku letošního roku nám obloha doslova na zlatém podnosu nabízí jeden akční zážitek za druhým. Hned počátkem ledna jsme mohli pozorovat velmi výraznou a fotogenickou konjunkci Merkuru s Venuší. O měsíc později jsme pak byli svědky velmi pěkného a efektního setkání Marsu, Venuše a Měsíce. Rovněž v únoru, jeho počátkem, se planeta Jupiter dostala do opozice se Sluncem. Kromě pozorovatelnosti po celou noc byl rovněž nejblíže Zemi. Únorová obloha tak poskytla raritní podívanou v podobě zářivé Venuše jako večernice a neméně jasného Jupiteru. A šou pokračovala i v březnu několika blízkými setkáními Měsíce s planetami Venuše, Mars a Jupiter aby nás doslova uzemnila sice částečným, ale za to jedním z největších zatmění Slunce na dalších dlouhých 11 let, Duben nám poskytnul drobný oddychový čas s méně výraznými úkazy jako je zdánlivé přiblíženími Měsíce a planet Sluneční soustavy k hvězdám.
Pojďme se nyní společně podívat, na malý přehled, co nám nabídne obloha v příštích měsících. Věřte, že bude na co koukat!
Hned tři planety Sluneční soustavy a náš Měsíc. To je jedno z největších lákadel blížícího se měsíce května. Večerní obloha nám ostatně již nějakou dobu připravuje zajímavou hru, která by pozornému divákovi neměla uniknout. Právě v květnu spatříme na obloze maličký Merkur, zářivou Venuši a obří plynný Jupiter. Jako ozdoba květnové oblohy se bude mezi planetami sunout náš kosmický soused – Měsíc. Jako šňůra perel tak budou mezi jasnými hvězdami jarních souhvězdí vyskládány planety naší Sluneční soustavy.
