Přesně jeden kalendářní měsíc nás dělí od jednoho z nejzajímavějších úkazů letošního roku. Tím bezesporu bude jarní částečné zatmění Slunce, které se odehraje právě 20. března 2015. Pojďme se tedy trochu blíže podívat na tento úkaz. Co nás 20. března vlastně čeká? Letošní březnové zatmění Slunce bude až do roku 2021 posledním, které z naší republiky byť jako částečné spatříme. Naposled jsme si podobné kosmické divadlo mohli užít před čtyřmi roky 4. ledna 2011. Ačkoliv nás od letošního zatmění k tomu dalšímu bude dělit dlouhých šest let, mnohonásobně výraznějšího zatmění se z našeho území dočkáme až 12. srpna roku 2026, kdy Měsíc zakryje plných 89% slunečního disku.
V případě zatmění z 20. března bude velikost zatmění viditelného z našeho území činit 74% zakrytí slunečního disku. Do roku 2026 tak bude suverénně největším zatměním viditelným z ČR. Úplné zatmění si vychutnají obyvatelé severněji položených oblastí naší planety, jako jsou Faerské ostrovy, Špicberky či oblasti v Severním moři, kudy prochází pás totality.
Pozorování z pardubické hvězdárny
K této příležitosti chystá Hvězdárna barona Artura Krause mimořádné pozorování pro širokou veřejnost a školní kolektivy. Připraven bude pohled na fotosféru Slunce, kde kromě postupující fáze zatmění můžeme spatřit i tmavé sluneční skvrny. Pozorovat budeme speciálními dalekohledy v oblasti H – ALFA, kde spatříte rudou chromosféru a dynamické útvary jako jsou protuberance a filamenty.
Perličkou pro veřejnost bude ON – LINE webcast přímo z pásu totality.
Bezpečnost na prvním místě!
Ačkoliv Měsíc zakryje, plných 74% slunečního disku zbylých 26% nezakrytého Slunce bude dostatečně oslnivých aby dokázaly při nechráněném pohledu trvale poškodit zrak. Proto je vždy nutné pamatovat, že i best online casino při částečném zatmění Slunce je nutné použít filtr! Nejdostupnějším filtrem na pozorování Slunce je například svářecí sklo stupeň 13 a vyšší nebo černý rentgenový snímek.
Jak vzniká zatmění Slunce
Zatmění Slunce vzniká v okamžiku, kdy se Slunce, Měsíc a Země ocitnou v jedné linii. Tato poučka nás provází již od základní školy. Nicméně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Slunce, Měsíc a Země se každých 29,5 dne k této situaci velmi blíží, přesto k zatmění Slunce dojde jen ve velmi specifických případech. Tyto případy jsou způsobeny tak zvanými vzestupnými, či sestupnými uzly měsíční dráhy. Ta je od roviny oběhu Země okolo Slunce skloněna o cca 5°. Tento zdánlivě malý sklon ve většině případů způsobí, že Měsíc Sluneční kotouč mine a žádná dramatická hra světel a stínů se nekoná. Aby tedy nastalo to pravé nebeské divadlo, je nutné, aby se nacházely Slunce, Měsíc a Země v jedné rovině a zároveň aby se Měsíc nacházel v jednom z uzlů své dráhy. Teprve pak platí ona mnohokrát opakovaná poučka o zatmění Slunce.
Na závěr trochu dat: Mezi dvěma úplnými zatměními, která se odehrají nad jedním územím (např. ČR) uplyne statisticky 360 let. Česká republika má přitom na tento fenomenální úkaz smůlu. Za posledních 1000 let bylo úplné zatmění nad naším územím pozorováno pouze 3X Z České republiky budou všechna následující zatmění Slunce viditelná pouze jako částečná a to až do roku 2135, kdy 7. října v dopoledních hodinách nastane úplné zatmění Slunce. Více než na 2 a půl minuty se Česká republika ponoří do nezvyklého příšeří. To je ovšem vzdálená hudba budoucnosti.