[singlepic id=619 w=320 h=240 float=left] Planeta Saturn se v květnu vrací na večerní oblohu. Přidá se tak k dalším dvěma planetám, Jupiteru a Marsu, které lze pozorovat mezi 20 a 22 hodinou, kdy je otevřena pardubická hvězdárna.
Saturn je nejvzdálenější planetou sluneční soustavy, která je vidět i bez dalekohledu. Při stonásobném zvětšení snadno rozlišíme kotouček planety a kolem něj se vznáší tenký prstenec, aniž by se ho ovšem dotýkal. Kdyby byl tento prstenec pevným tělesem, nebyla by jeho existence podle fyzikálních zákonů vůbec možná. Ve skutečnosti je tvořen ledem, kameny a prachem. Slapové síly nikdy nedovolily tomuto materiálu, aby se zhlukl vytvořil měsíc. Vzdálenější měsíce Saturnu však svou přitažlivostí v prstenci způsobují mezery a zvlnění. Při velmi blízkém pohledu z kosmických sond se objevují i jevy, ve kterých se kromě gravitace uplatňují i elektrické síly, ba dokonce i takové, kterým zatím vědci příliš nerozumění… Prstence mají kolem sebe i jiná tělesa, ale pouze u Saturnu jsou snadno ke spatření. Vlastně nepřehlédnutelné.
Na začátku měsíce Saturn vychází ve 22. hodin, během května se jeho viditelnost rychle posouvá až k večernímu soumraku. Nedaleko planety lze vidět i nejjasnější měsíc Saturnu Titan, jediný známý měsíc s vlastní hustou atmosférou.
Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice (odloučené pracoviště DELTA) na Dukle v Gorkého ulici má v květnu otevřeno ve dnech středa, čtvrtek a v pátek vždy večer od osmi do deseti hodin letního času. Hvězdárna je otevřena i ve dnech státních svátků. Kromě nebeských těles se ve vestibulu hvězdárny lze pokochat výstavou „Pohledy do nebe“.