Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe (dále jenom PSP) americké vládní agentury pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jejím prioritním cílem bude s dostatečnou přesností porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země katastrofální reálné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné sítě, nebo žádané GPS atd.. Milník, kteří si sluneční fyzici, technici, koordinátoři a ostatní lidi z týmu nastavili, je natolik vysoko, že je třeba se až Slunce „dotknout“ (jak je uvedeno v názvu sloganu PSP). Samozřejmě, představa názvu je velmi přehnaná, i přesto se jedná o první uměle vyrobené zařízení v historii lidstva, které se Slunci přiblíží nejblíž, na rozdíl od všech ostatních dřívějších i současně stále funkčních „průzkumníků“. Doufejme, že nám sonda nabídne skutečnou a uspokojivou odpověď na neustále kladené otázky veřejnosti, ale i mnohých vědců!
Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích neodehrávala.
V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor Jan Mocek nás tentokráte zavede k samotným hranicícm Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Když Wiliam Herschel, 13. Března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později pojmenované Uran nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“. Za objevem dnes osmé planety, Neptun pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.
1. února 2018 tomu bude přesně na den patnáct roků, co se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia. Mise STS 107 byla po mnoha startech první, která neletěla k 
