[singlepic id=201 w=320 h=240 float=left] Planeta Jupiter, která je nyní pozorovatelná na večerní obloze, se v malém dalekohledu doslova mění před očima. V nadcházející době to však nebude jen díky její rychlé rotaci kolem osy. Už v malém dalekohledu lze na kotoučku planety spatřit tmavé a světlé oblačné pásy jdoucí rovnoběžně s rovníkem planety. Nejvýraznější dva – jižní a severní rovníkový pás – byly neoddělitelnou ozdobou povrchu planety po celá desetiletí. To ovšem přestalo platit na počátku tohoto roku, kdy jižní pás zmizel. Nyní, zhruba po roce, se zdá, že Jupiter opět získá svou původní tvář. A návštěvníci pardubické hvězdárny by toho v rámci tříměsíční pozorovací akce „Obří Jupiter v dohledu“ mohli být svědky.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 6 ze dne 15. listopadu 2010.
Tmavé oblačné pásy Jupiteru jsou podle vědců tvořeny zmrzlými krystalkami čpavku, sloučeninami síry a fosforu. Na okraji tmavých oblačných pásů dochází ke střetu proudění v Jupiterově atmosféře, což dává vzniknout rozsáhlým rotujícím vírům podobným cyklonám či hurikánům na Zemi. Rychlost větru v těchto vírech je však podstatně vyšší než v nejničivějších hurikánech na Zemi. Nejznámějším vírem a snad i atmosférickým úkazem Jupiteru vůbec je tzv. Velká rudá skvrna, která překonává rekordy jak ve své velikosti, tak i v síle a délce trvání. Tato bouře leží na okraji výrazného rovníkového pásu na jižní Jupiterově polokouli. A právě ten koncem minulého roku zmizel z dohledu malých přístrojů.
Na zmizení pásu poprvé upozornil australský amatérský astronom Anthony Wesley. Dokázal tak mimo jiné, že pozemské pozorování planet malými přístroji, které může provádět i naprostý laik, vede i dnes, v době satelitů, dalekohledů na oběžné dráze Země nebo meziplanetárních sond, k nemalým objevům. Stačí mít jen trpělivost
a trochu štěstí.
Jak se ukazuje, tmavé oblačné pásy na Jupiteru jsou něco podobného jako nízká oblačnost na Zemi. Jednou za čas je tato nízká oblačnost překryta vysokou a nějakou dobu trvá, než se vyšší oblačnost opět rozpustí. Je ovšem záhadou, jak zmiňuje Glenn Orton z Jet Propulsion Laboratory (NASA), jaktože vysoká oblačnost zakryla jen jižní rovníkový pás a nikoliv jeho bezprostřední okolí. Tento jev je navíc známý
i z historie – podobně se tvář Jupiteru ukázala sondě best online casino Pioneer 10, která planetu snímala v roce 1973.
Poslední fotografická pozorování planety ukazují, že v oblasti zmizelého jižního rovníkového pásu Jupiteru opět dochází ke změnám. Očekává se, že v dohledné době se vysoká oblačnost nad jižním rovníkovým pásem Jupiteru začne rozpouštět a pás opět vynikne. Půjde o relativně pozvolný několikadenní či spíše několikatýdenní proces, při kterém bude pás nejdříve jen vybledlým „duchem“ pod rovníkem planety, ale jeho kontrast se bude neustále zvyšovat. Je však otázkou kdy.
Na pardubické hvězdárně nyní probíhá mimořádná pozorovací akce „Obří Jupiter v dohledu“, která potrvá až do konce ledna 2011. Vzhledem k tomu, že oblačné pásy jsou přístrojovým vybavením hvězdárny poměrně snadno viditelné, budou mít především pravidelní návštěvníci hvězdárny možnost být svědky této jedinečné proměny tváře planety. Pozorování Jupiteru probíhá v listopadu, prosinci a lednu každou středu, čtvrtek a pátek od 18 do 20 hodin vyjma svátků. Mimo „povrch“ planety mohou návštěvníci spatřit až 4 její jasné měsíce (pojmenované Ió, Europa, Ganymedes a Callistó). Dalekohled během pozorování pro veřejnost zamíří také k Měsíci, Uranu, barevným dvojhvězdám a za bezměsíčných nocí i k objektům vzdáleného nebe, jakými jsou mlhoviny a hvězdokupy.
