[singlepic id=450 w=320 h=240 float=left]Každoročně, rok za rokem až téměř bez povšimnutí nebýt zvědavých očí astronomických přístrojů by bylo zůstalo velkolepé dílo, které se svými rozměry a významem dokáže směle rovnat bájemi opředeným souhvězdím… Řeč není o ničem menším, než o katalogu mlhavých objektů – celoživotním díle francouzského astronoma a objevitele téměř dvacítky komet Charlese Messiera. Právě překrásné objekty utříděné v jeho katalogu jsou v jarních měsících velmi dobře pozorovatelné.
Ale pěkně po pořádku…
Charles Messier se narodil 26. června roku 1730 do velmi mírně řečeno skromných poměrů jako již desáté dítě z celkem dvanácti potomků z nichž během Messiérova dětství šest zemřelo v důsledku velmi nuzných poměrů v kterých rodina žila. Situaci nenahrával ani fakt, že již ve svých jedenácti letech byl nucen opustit studia aby pomohl vylepšit rodinný rozpočet.
Mohlo by se zdát, že spíše než o astronomii a kosmické dálky měl Messiér spíše starost s tím, jak v nelehké době vůbec přežít. Byl by se tak opravdu stal jedním z mnoha sobě podobných vrstevníků žijících v chudobě, nebýt několika osudových událostí, které následně zcela změnily běh jeho života.
Ta první a dozajista nejzásadnější událost, která ovlivnila jeho další směřování a vztah k astronomii byla pozorování jasné komety roku 1744. O čtytři roky později se mu naskytl další, ještě úchvatnější pohled, když měl možnost 25. 7. roku 1748 pozorovat částečné zatmění Slunce. Tyto dva úchvatné úkazy jej natolik nadchly pro astronomii že již v říjnu roku 1751 odešel do Paříže, kde jej díky jeho skvělému rukopisu zaměstnal námořní astronom Joseph-Nicolas Delisle. Po jeho boku byl uveden do pařížské observatoře v Hôtel de Cluny kde byl veden k podrobnému a pečlivému vedení astronomických záznamů. Messiérovým prvním zdokumentovaným pozorováním se pak stal přechod Merkuru z 6. 5. 1753. Delisleho neustálé nabádání aby si Messiér vedl podrobné záznamy a měření se pak velmi vyplatily při sestavování katalogu mlhavých objektů.
Počátek velkolepého díla
[singlepic id=454 w=320 h=240 float=right]Počátek Messiérova katalogu mlhavých objektů můžeme vysledovat již roku 1757, kdy začal hledat vracející se Halleyovu kometu. Za zmínku jistě stojí, že první zpráva o dnes známém objektu M32 pochází ze stejného roku. Dalo by se říci, že celý katalog je ohromná náhoda či shoda okolností. Na hledání známé vlasatice tenkrát Delisle i Messier velmi úzce spolupracovali. Delisle vypočetl zdánlivou dráhu komety a Messiér nakreslil její dráhu mezi hvězdami. Vše by dozajista vyšlo nebýt Dliesleho omylu ve výpočtu polohy komety. Messiér tak vždy koukal do jiné části oblohy. Došlo tak k osudovému až kurióznímu omylu jež ve výsledku vedl k objevu nikoliv komety ale objektu který dnes známe pod označením „M1“ Krabí mlhovina. Následovali další objevy a již 11. 9. 1758 objevil další, tentokrát kulovou hvězdokupu dnes známou pod označením „M2“ Od roku 1763, kdy objevil svůj třetí mlžný objekt (rovněž kulovou hvězdokupu) je datováno jeho systematické prohledávání oblohy při kterém cíleně vyhledával tyto objekty. Díky své píli tak během prvního roku objevil a zkatalogizoval prvních 40 položek dnes známého katalogu.
První publikace
16. února roku 1771 Messiér publikoval první verzi svého katalogu, který již zahrnoval objekty M42 (Velká mlhovina v Orionu), M44 (otevřená hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka) a M45 (otevřená hvězdokupa Plejády v Býku). Jde o objekty, které patří do seznamu nejkrásnějších a nejfotogeničtějších objektů na naší obloze.
[singlepic id=452 w=320 h=240 float=left]Jeho práce tehdy vycházela pod názvem „Nebulae“ Mlhovina neboť tehdy ještě nebylo povědomí o existenci galaxií či planetárních mlhovin. Účel katalogu byl prostý, zahrnoval veškeré tehdy známé mlhavé objekty, které by si astronomové mohli plést s kometami.
Během následujících let učinil řadu objevů a to především na poli kometární astronomie. Jeho katalog se k roku 1784 postupně vyšplhal k úctyhodnému číslu 103 objevených objektů. Konečné skóre mlhavých objektů tak, jak jej dnes známe činí 110 mezi nimiž najdeme 39 galaxií, 27 otevřených hvězdokup, 29 kulových hvězdokup, 13 mlhovin a jedna dvojhvězda.
Ačkoli je tento katalog coby Messiérovo celoživotní dílo tím nejznámějším z jeho práce, nelze mu upřít jeho píli s níž se během let stal jedním z nejúspěšnějších hledačů komet své doby. Na svém kontě má tak celkem 20 objevených komet! 13 z nich při tom objevil on sám a sedm dalších nezávisle na někom jiném…
Již během života se stal významným členem nejprestižnějších věděckých institucí v Evropě. Pro něho samotného bylo patrně největším oceněním za celoživotní práci, když roku 1806 obdržel od císaře Napoleona kříž čestné legie.
Charles Massiér zemřel 12. dubna 1817. Pro budoucí generace nám zanechal nejen dílo kolosálních rozměrů, ale i vizi toho, že ať již pocházíme z poměrů vyloženě nuzných či naopak žijeme v dostatku, tak pouze poctivou prací a vlastní pílí se lze vypracovat do pozice předního vědce.
Pro mnohé snílky o dráze astronoma ať již popularizátora či profesionála tak může být Charles Messiér velmi reálným vzorem.
Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Messier
http://www.astronom.cz/procyon/astronomy/catalog/messier.html