Po delší pomlce máme opět příležitost nachystat se na pozorování jasnější komety. Nepůjde pravděpodobně o žádnou jasnou vlasatici, ale bezpochyby je to po roce konečně dost jasná kometa na to, abychom ji mohli spatřit mimo městské osvětlení pouhýma, dalekohledem nevyzbrojenýma očima. Kometa C/2007 N3 Lulin je navíc v centru sluneční soustavy poprvé, takže vývoj její jasnosti je o to méně předvídatelný. Může nás zklamat, ale i překvapit.
O objev komety se dělí dva východoasijští pozorovatelé Quanzhi Ye (Guangzhou, Čína) a Chi Sheng Lin (Lulin Sky Survey, Thaj-wan). Jméno však kometa dostala podle observatoře Lu-lin Sky Survey v Thaj-wanu. V době objevu (11. července 2007) měla 18.9 magnitudy. Z výpočtů její dráhy vyplynulo, že se neshoduje z žádným doposud pozorovaným kometárním tělesem a je tedy ve sluneční soustavě poprvé. Obecně to znamená, že oproti známým periodickým kometám u této zdaleka nelze přesně předpovědět vývoj jejího chování.
Kometa prošla přísluním 14. ledna 2009, a to ve vzdálenosti 1,24 AU od Slunce. Po tomto průletu se pozorovatelům naskytl na ranní obloze velmi zajímavý pohled. Vzhled komety připomínal spíš „letící“ galaxii pozorovanou z boku. Z její kulové kondenzované komy totiž vycházel jak krásně strukturovaný plynový chvost, tak i opačně orientovaný prašný antichvost. Po průchodu přísluním se hvězdná velikost pohybovala kolem 7.5 magnitudy a kometa byla k nalezení v severozápadním cípu souhvězdí Štíra.
Přízemím projde kometa Lulin 24. února 2009. V té době se bude nacházet v souhvězdí Lva a její hvězdná velikost by se mohla pohybovat kolem 5. magnitudy (tedy měla by na městy neosvětlené obloze být viditelná i pouhýma očima). V okamžiku průletu kolem Země nás s kometou bude dělit vzdálenost 0,41 AU (tedy asi 160-ti násobek vzdálenosti Země a Měsíce). Kometa se tak na obloze bude pohybovat poměrně rychle – za jednu hodinu urazí asi 0,2°. Zvláštností její dráhy je to, že je odchýlena jen minimálně od ekliptiky (roviny zemské dráhy). Z toho důvodu vlasatici nalezneme vždy ve zvířetníkových souhvězdích.
V druhé půli února kometu nalezneme v souhvězdí Panny. V pondělí 16. února kometa proletí asi 2.5° severně od Spiky, nejjasnější hvězdy zmíněného souhvězdí (hvězda první magnitudy). Z důvodu její polohy na obloze bude lépe pozorovatelná spíše v druhé půli noci. Nejlepší podmínky však nastanou právě v době průchodu přízemím, tedy na konci února. V pondělí 23. února kometa mine na obloze planetu Saturn, a to jižně v úhlové vzdálenosti asi 2°. Tím dnem také započíná její celonoční viditelnost. Kometa se rychle sune od východu na západ a zároveň mírně slábne.
Velmi zajímavý by mohl být její zdánlivý průlet okolo „Lvího srdce“ – jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva (1.4 magnitudy). Tu kometa mine v noci z 27. na 28. února o 0.4° jižně. Počátkem března jí nalezneme v Raku, kde proletí okolo dalšího skvostu jarní oblohy – otevřené hvězdokupy M44 (známé též jako Jesličky nebo Roj včel). Nejblíže k Jesličkám bude 6. března, a to jižně ve vzdálenosti asi 1.7°. Žel v té době bude dost rušit Měsíc v souhvězdí Blíženců ve fázi dva dny po první čtvrti. Dále pak kometa začne poměrně rychle slábnout, neboť se bude od Země vzdalovat. To se projeví i na jejím pomalejším pohybu po obloze.
V dosahu menších přístrojů bude C/2007 N3 Lulin přibližně do konce března. Na přelomu března a dubna ji nalezneme v západní polovině souhvězdí Blíženců. V tomto souhvězdí setrvá až do konce září. Už v červnu však zmizí z dohledu větších přístrojů na denní obloze a pozorovatelná pak bude až na podzim na ranní obloze, ovšem jako objekt pro velké dalekohledy a přístroje vybavené citlivými CCD kamerami.
Zdroje a doporučené:
[1]
www.cometography.com
[2]
www.astrovm.cz– stránky Hvězdárny ve Valašském Meziříčí
[3]
www.aerith.net– databáze komet Seiichi Yoshidy
[4] Fotogalerie na
www.spaceweather.com