Hvězdárna b. A. Krause a ASP se představují na Aviatické pouti

Ve dnech 31.5. – 1.6. 2008 se na pardubickém letišti odehraje již tradiční Aviatická pouť. Krom všech možných druhů letounů zde nebude chybět ani presentace samotné
Hvězdárny b. A. Krausev Pardubicích, neboť (byť se to na první pohled nemusí zdát) ta má s letectvím mnoho společného. Presentaci zajišťují členové Astronomické společnosti Pardubice a absolventi astronomických kroužků v DDM Delta Pardubice, kde hvězdárna sídlí.

Československé letectvo slaví 90. výročí a my jsme se rozhodli být při tom. Tradiční aviatická pouť se odehraje o víkendu 31. května – 1. června na pardubickém letišti. A o tom, že bude k vidění mnoho zajímavého, není zjista pochyb. Více se dozvíte na stránkách
Aviatické pouti.

A jak je to vlastně s tou historií? Co že má pardubická astronomie společného s českým letectvím? Budete se divit, ale mnoho. O tom vás nyní přesvědčí
Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, který je autor následujího textu.

Letový ředitel Jana Kašpara

Možná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co v astronomickém časopise dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.

Co mají tedy společného astronomie, Pardubice a slavný let Jana Kašpara? K tomu, abychom si odpověděli na tuto otázku, musíme poznat ještě jednoho člověka. Jmenoval se Artur Kraus, baron Artur Kraus. Již roku 1895 zřídil v předposledním patře zámecké hlásky provizorní pozorovatelnu, odkud prováděl svá pozorování. Když se mu roku 1912 naskytla možnost koupit dům č. p. 62, na tehdejší „Staré poště“ na dnešní Třídě míru, založil zde první lidovou hvězdárnu v českých zemích, která byla naprosto volně přístupna veřejnosti. Pardubice se tak staly až do založení České astronomické společnosti v roce 1917, centrem astronomie v českých zemích.

Baron Kraus byl velmi všestranným člověkem. Byl zámožný a tak si mohl dovolit vlastnit nejeden technický primát své doby, kterým ohromoval pardubické občany. První bicykl, první motocykl, první lyže v Pardubicích …

Není proto divu, že se jeho pozornost obrátila i k letectví. Sám se snažil o stavbu vlastního typu letounu, který by byl poháněn lidskou silou (tzv. ornitoptéra), nicméně snahy o dobytí vzduchu pomocí motorového létání ho neméně fascinovaly.

Letci to ovšem v té době neměli tak jednoduché. Rakousko-Uherská monarchie nebyla příliš nadšena z faktu, že si český živel oblíbil právě letectví a tak vydala výnos, který ukládal za povinnost, že každý aviatik musí mít svého letového ředitele. Osobu, která se bude starat o jeho vystoupení po stránce organizační a finančně jej zajišťovat.

To byl přesně ten okamžik, kdy se setkali Jan Kašpar a baron Artur Kraus. Baron Artur Kraus byl velmi schopný a vlivný muž. Největší jeho zásluhou je to, že dokázal přemluvit otce Jana Kašpara k tomu, aby svému synovi dovolil nejen se plně věnovat své vášni – aviatice, ale dokonce jej přesvědčil k tomu, aby svého syna v této činnosti plně finančně podporoval. Otec Jana Kašpara byl totiž zámožný hoteliér a měl se svým synem docela jiné plány.

Sám Jan Kašpar nazýval Krause svým mecenášem. Mecenášem, který ho sice nepodporoval finančně, ale zato s profesionalitou sobě vlastní organizoval a sjednával Kašparova letecká vystoupení, kterými si tento slavný aviatik postupně vydobyl slávu.

Nebýt barona Krause, jeho výborných organizačních schopností a vlivu na Kašparova otce, byla by cesta našeho prvního aviatika o poznání těžší.

No a právě po baronu Krausovi nese současná pardubická hvězdárna jméno.