[singlepic id=12 w=320 h=240 float=right]Každá věda má své kořeny, svou historii a v ní své hrdiny či významné osobnosti, které utvářely její podobu z jejichž odkazu dnes můžeme čerpat. Nejinak je tomu i v případě astronomie na území Pardubického kraje, která je svými kořeny velmi úzce propojena s astronomií na Královéhradecku. 
Ale pěkně po pořádku…
Když se řekne astronomie a Pardubice, mnozí si vybaví osobnost barona Artura Krause, což je naprosto správně, nicméně pan baron nás opustil na počátku roku 1930 a od té doby se na budování jeho odkazu a popularizace vědy vystřídal zástup skvělých lidí, kterým ležel na srdci památný baronův citát, že astronomie neměla by být pouze v hlavách povolaných, nýbrž jako věda sloužit ku prospěchu kultury národa. Tito lidé tedy astronomii jako vědu popularizovali jak v rámci kroužků dětí a mládeže, tak při pravidelných pozorování noční oblohy pro širokou veřejnost.
Po dlouhých šesti letech druhé světové války se tak opět začaly vynořovat vzpomínky na barona Krause, první lidovou hvězdárnu v Čechách a s návratem normálního života i první zájmová i společenská činnost, mezi kterou neodmyslitelně patřila i astronomie. Pozvolna, možná i účelně zapomínaná osobnost barona Krause tak opět získala reálné obrysy a sním i pardubická astronomie.
[singlepic id=243 w=320 h=240 float=left]Ze vzpomínek paní Vaněčkové – vedoucí přírodovědného oddělení tehdejšího Krajského domu pionýrů (KDP).
„Při nástupu tehdy do KDP jsem dostala na starost naukové oddělení – později přejmenované na přírodovědné. Kolem 60. let se uvažovalo o postavení „Okresního domu pionýrů a mládeže“. Součástí tohoto se počítalo s výstavbou zařízení pro astronomii. Vedla nás k tomu skutečnost, že o astronomii mezi dětmi byl velký zájem. Zájem byl o exkurze do hvězdárny v Hradci Králové o astronomické přednášky a otevření astronomického kroužku.
Již v druhé polovině 50. let se nám podařilo získat přednášející a vedoucího kroužku. Tím byla navázána spolupráce s dospělými odborníky. Byl to především pan profesor Skalický z „Pedagogické školy“ v Pardubicích. Pan profesor byl žákem a hlavním spolupracovníkem barona Artura Krause. Dalším nadšencem byl pan ředitel ZŠ v Hrobicích Novák. Na [singlepic id=244 w=320 h=240 float=right]jeho doporučení se ujal vedení astronomického kroužku pan Ing. Václav Hübner – pracovník Chirany v Sezemicích (a pozdější dlouholetý předseda Astronomické společnosti v Hradci Králové pozn. red.). Pan ing. byl velkým obdivovatelem pana barona. Často nám vypravoval o 1. lidové hvězdárně pana barona Krause v Čechách – v Pardubicích. Ukázal nám fotografie Dalekohledů a i balkon na budově č. 62 na třídě Míru – vedle pasáže.Podařilo se nám získat povolení, že balkon k pozorování budou moci využívat členové astronomického kroužku, pod vedením pana Hübnera. Pan Hübner pracoval na vybavení kroužku – např. sestavil přesný čočkový dalekohled. Dalekohled členové kroužku přenášeli na balkon a pozorovali hvězdnou oblohu.Pan ing. byl pro tuto vědu velmi zapálený, takže získat nejen děti, ale i dospělé pracovníky našeho zařízení. Dal vlastně 1. návrh k tomu, aby se vybudovala hvězdárna. Nejen návrh, ale byl i radou nápomocen k vybudování hvězdárny. Sám byl velmi dobrý technik a přesně věděl, co je třeba zajistit. Návrhů na nový ODPM bylo několik a pan Hübner po celou dobu spolupracoval. Teprve [singlepic id=245 w=320 h=240 float=left]v 80. letech se v rámci akce „Z“ podařilo postavit DDM Delta a později byla na DDM dokončena dnešní observatoř v Pardubickém kraji. Již dříve, ale hlavně v 80, letech se velkou měrou podíleli manželé Maturovi na výchově mladé astronomické generace. Ve dvou kroužcích bylo zapojeno kolem 50 dětí. Starší zájemci o astronomii mohli pokračovat v klubech pro mládež. Kluby vedl pan Ruprecht a Knoll.Astronomie v kroužcích a klubech se začala ubírat i moderním směrem, kdy pan ing. Kubík z Vysokého Mýta, spolupracovník manželů Maturových programoval kalkulátor SHARP. Ten pomáhal při práci v kroužcích. Po několik let manželé Maturovi pro členy kroužků pořádali letní astronomické tábory.
[singlepic id=246 w=320 h=240 float=right]Postavení hvězdárny nebylo jednoduché. Bránil v tom nedostatek peněz. Finanční náročnost byla tak veliká, že musela být zrušena objednávka na kopuli a optické přístroje v tehdejší NDR. Celá operace byla přenesena na několik nadšenců. Kopuli na základě plánů pana architekta Petrase sestavili zaměstnanci TMS v Pardubicích. V roce 1988 byla stavba DDM DELTA dokončena, kopule umístěna na budově, ale nebyla v provozu. Do provozu ji měli dát pracovníci TMS. Po tři roky do kopule dokonce pršelo. Teprve, když se celé záležitosti ujal pan Bohumil Ruprecht byla kopule zprovozněna. Na dokončení se také nemalou měrou podílelo „Materiálové středisko“ pod vedením pana Andra.
Dalekohledy do kopule sestavil pan Jiří Drbohlav ze Rtyzně v Podkrkonoší a spolu s panem Ruprechtem je umístil. Jednalo se o zrcadlový dalekohled o průměru zrcadla 420 mm, dále čočkový dalekohled a hledáček.“
Po dokončení hvězdárny pokračovala činnost zájmových astronomických kroužků a klubů. Byla rozšířena přednášková činnost doplňovaná výstavami a diapozitivy pro děti z mateřských škol, pro děti ZŠ, pro středoškolskou mládež a veřejnost. Do dnes tak vděčíme především nadšencům, kteří pardubickou hvězdárnu i přes objektivní potíže pomáhali vybudovat.