V rozporu s tím, jak jsou dějiny obvykle vykládány, nešlo v inkvizičním procesu s Giordanem Brunem vůbec o to zda jsou planety Sluneční soustavy uspořádány heliocentricky, nebo geocentricky.
V samotné obžalobě Brunově není o heliocentrismu ani zmínka a sám Bruno se pouze jedinkrát odvolával na Koperníkovo učení při své obhajobě. Nutno dodat že z hlediska Bible je konkrétní uspořádání kosmu spíše lhostejné. Pokud koperníkovský heliocentrismus byl s něčím v rozporu, pak jedině s novoplatónskou představou kosmu, kterou s výhradami přijalo i křesťanství.
Církvi původně vůbec nevadil heliocentrismus jako takový. Jezuité dokonce z počátku otevřeně podporovali Galilea a to ještě v roce 1611, tedy 11 let po Brunově upálení kdy se dostalo Galileovi nadšeného přijetí v Římě.
Podezřelejší bylo až to, co Giordano Bruno z heliocentrismu dále vyvozoval. Pokud by totiž ve vesmíru existovalo nekonečné množství hvězd podobných našemu Slunci a tedy i nekonečné množství obydlených planet (což tvrdil Bruno), není vůbec jasné, zda si křesťanství může udržet nárok na svůj universalismus a zda Ukřižování je opravdu centrální událostí dějin veškerenstva. Bruno přitom rovněž tvrdil, že Bůh sice může stvořit jeden svět, ale i při své nekonečnosti se ve stvoření nekonečně světů vyčerpá a ztrácí vůči nim svoji transcendenci.
Teprve tímto „rozpuštěním Boha“ se Bruno dostal na hranici. Později pak církev usoudila, že propagátoři heliocentrismu zastávají současně i jiné postoje v rozporu s vírou pravou. Na index se dostalo i vlastní Koperníkovo učení a problémy začal mít také Galileo.
Zkrátka: Pokrok si žádá své