Letošní rok je vskutku význačným pro astronomy i mnohem širší veřejnost. Na počátku roku tu byla kometa, která měla na mále, aby byla pro oko dosažitelná ve dne. Dále pak přechod Merkuru přes Slunce, zatmění Měsíce, o 15 dní na to zatmění Slunce. V budoucnu to bude 9.listopad pro zatmění Měsíce a věřte mi, že ani příští rok nebude ve znamení chudosti. Ale kam předbíhat. Máme sotva před prázdninami. A právě proto píši, protože to rozhodně není od věci. Velikou radost to pak rozčaruje u nadšenců a zájemců o pozorování planet.
Pro rok 2003 opět připadá opozice (opačná poloha vůči Slunci) planety Mars, s níž jsme měli tu čest po celé léto roku 2001.V té době, 21.6. (v ten samý den také bylo zatmění Slunce v jižní Africe), se nejvíce přiblížila k Zemi, a to na pouhých 67 mil. km (0,45 AU). Bohužel se nenacházela příliš vysoko nad obzorem (deklinace zhruba –26,5°; asi 9° nad obzorem), ale byla nádherně situována nedaleko jasného Antarese ze souhvězdí Štír. Už menším dalekohledem se zde objevily nevýrazné struktury a některé znatelnější útvary, například polární čepičky, či obrovský marsovský kaňon. V jednom období u ní byla zaznamenána i pomocí menšího dalekohledu mohutná písečná bouře!
Minimální vzdálenost Marsu od Země je asi 55,2 mil. km (0,38 AU), při níž lze na Marsu studovat až nevídané detaily. Potom se ovšem vzdálí až na 400 mil. km (2.7 AU)! A to je znatelný rozdíl. Oběžná doba Marsu je 1,7 roku a při každém přiblížení k Zemi je vzdálenost rozdílná (55 – 170 mil. km), což způsobuje právě těch 0,3 roku. Proto se na takovou příležitost dlouho čeká. A ta nastala tento rok. Rudá planeta se 28.srpna přiblíží k Zemi na pouhých 55,76 mil.km!!! A to je skutečně vynikající přiblížení. K tomu dochází zhruba jednou za 16 let. Možná jedinou chudou nevýhodou je výška nad obzorem (deklinace –15,7°), která při maximálním přiblížení dosahuje za kulminace (vrcholení nad jižním obzorem) kolem 20°nad horizontem. Ale to nevadí. Jasnost Marsu se bude pohybovat okolo -2,9 magnitudy, což je podobné jako u Jupiteru. Pro srovnání je to asi 4,8x jasnější, než blikající Sirius – ozdoba zimního nebe a také nejjasnější hvězda oblohy.
A jak Mars poznat? Opět žádný problém. Protože je povrch Marsu tvořen prachovými částicemi, podobnými železným pilinám podlehlým korozi, lze mu oprávněně říkat Rudá planeta. Poznáte ho podle tmavěoranžového zbarvení a zároveň největší jasnosti ze všech okolních bodů na nebi. Na to, abyste zahlédli kotouček, stačí i triedr. Nebylo by ani od věci hned po prázdninách přijít na
hvězdárnu. Po největším přiblížení bude totiž vidět stále výhodněji a lépe…