[singlepic id=526 w=320 h=240 float=left] Ačkoliv předpokládám, že valná většina čtenářů těchto stránek se dobře orientuje v astronomickém názvosloví, jistě se každý z vás někdy postavil před otázku „meteoroid versus meteorit“. Rozlišit tyto dva objekty není ani tak těžké jako přiřadit ke každému správný název. Na následujících řádcích se vám tento kvíz pokusím stručně objasnit. Začnu ale od jiného konce a nejprve osvětlím, jaká je podstata meteorického roje. Jedná se o jev, kdy trajektorie oběhu Země zkříží pás meteoroidů, obvykle tvořeným úlomky mateřské komety, jejíž dráha je souběžná s pásem. Tyto úlomky o velikosti několika milimetrů až desítek centimetrů mohou poté proniknout do zemské atmosféry, kde většinou shoří a vytvářejí při tom doprovodný jev – meteor (další pojem!). Rojů se na noční obloze v průběhu roku vyskytuje na desítky, takže zde je alespoň výčet těch nejzajímavějších.: Geminidy (7. – 17. prosince), Leonidy (14. – 21. listopadu), Perseidy (17. července – 24. srpna), Orionidy (16. – 27. října), atd… Jak by si někteří mohli myslet, takový roj není jedna nepřetržitá „sprcha“ meteorů, bušíce do zemské atmosféry bez ustání v průběhu jednoho období. Typický roj obsáhne kupříkladu jen 5 „padajících hvězd“ za hodinu. Ale vraťme se k jádru pudla. Bystřejší jistě už odtušili diferenciaci výše psaných pojmů, čili zrekapitulujme si to.: Meteoroid je částice meziplanetární hmoty o průměru několika milimetrů až desítek centimetrů, (menší, než komety a planetky), meteor je pozorovaný světelný úkaz, doprovázející hoření meteoroidu v atmosféře a meteorit je na zem spadlý objekt, který „přežil“ průnik atmosférou. Už se v tom též orientujete?
P. S.: Tyto roje nemají s žádným bodavým hmyzem nic společného. 😀