V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadá na 2. prosince. Přesně na den před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory). Coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) se zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o tak zvaném kosmickém počasí. Její umístění v libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.
Sonda SOHO je pro své účely vybevena širokým spektrem přístrojů, které z ní dělají bez nadsázky naše prodloužené oko. Díky dvojici koronografů LASCO C2 a LSCO C3 z něhož lze vidět kombinovaný snímek vlevo, lze takřka v reálném čase sledovat dynamiku sluneční korony, tedy sluneční atmosféry, která je lidskému zraku viditelná pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí právě koronografů. Samozřejmostí je snímkování Slunce ve viditelném oboru spektra, kde jsou nejznatelnějšími projevy aktivity výrazné sluneční skvrny.
Velmi poutavá a vědecky hodnotná data přicházejí z kamer vybavených filtry, které zobrazují Slunce na vlnových délkách, jež jsou mimo rozsah běžně vnímaných lidským zrakem. Příkladem za všechny jsou snímky jako je vpravo. Takto rudě září Slunce ve spektrální čáře vodíku H – alfa. V chromosféře tak můžeme spatřit smyčky protuberancí a vrcholky konvektivních proudů známé jako granulace. Každý den je tak Slunce pod drobnohledem špičkově vybavené laboratoře, která na Zemi zasílá data od viditelného zaření přes UV a měření rychlosti slunečního větru až po měření oscilace Slunce. Ačkoliv byla SOHO 
primárně určena k výzkumu Slunce, vydobyla si za dobu své činnosti jedno nečekané prvenství, jímž jsou pravidelné objevy komet. Právě ve směru kam míří objektivy SOHO se každoročně nalézá několik komet, které svou životní pouť předčasně zakončí velmi blízkým průletem nad „povrchem“ Slunce či přímo pádem do Slunce, jako tomu bylo v případě vánoční kmety C/2012 S1 ISON. Za dobu své činnosti tak SOHO objevila na 3000 sebevražedných komet -tak zvaných lízačů Slunce. Nezbývá než popřát další, minimálně jednu dekádu bezporuchvého provozu a mnoho cenných dat.
ZDROJE: sohowww.nascom.nasa.gov
ZDROJE: nasa.gov