[singlepic id=527 w=320 h=240 float=left]Během posledního víkendu se toho událo poměrně hodně. Hladina Úpy i Labe vystoupala k nepříjemné hranici, chytla rezavý nádech a v Jaroměři se neměřilo jaro, nýbrž proud divoké vody. Lilo jak z konve téměř bez přestání, ovšem i tak úspěch slavila pardubická hvězdárna, astronomická společnost, úpická hvězdárna a Europe Direct Pardubice. Právě jejich (náš) stánek jste mohli navštívit na 23. mezinárodní aviatické pouti ve městě perníku. Zdaleka jsme netušili, že i přes ten pekelný (či spíš chladně převlhlý) nečas neodláká fanoušky letecké techniky a že se jich tolik se zájmem ukáže i u hvězdárenského stánku plného zajímavých informací.
Mezinárodní aviatická pouť v Pardubicích má už pěknou řádku let svou zakořeněnou tradici a není divu, že i přes snad nejhorší počasí za poslední desetiletí ji navštívily tisíce lidí. Málokdo ovšem ví, že právě tento pardubický svátek aviatiky má hodně co dočinění s astronomií, zejména pak tou pardubickou a úpickou. Všechny cesty vedou do Říma, řekl by klasik. Ty naše cesty vedou do Pardubic do počátku 20. století…
Za celým tím propletencem souvislostí stojí totiž v jádře všeho mimořádná osobnost barona Artura Krause. Pardubický mecenáš, astronom, průkopník a milovník veškerého pokroku je znám zejména v astronomické obci jako vášnivý hvězdář a popularizátor astronomie, pozorovatel Slunce a meteorologických jevů. V roce 1917 stál u zrodu České astronomické společnosti, která dnes s respektem patří mezi nejuznávanější české spolky. O pět let dříve, v roce 1912, založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru hvězdárnu, která se rychle stala oblíbenou mezi lidmi, protože baron si svůj koníček nenechal pro sebe a zval veřejnost na pozorování oblohy. Před 101 lety tak vznikla první lidová hvězdárna v českých zemích.
Ovšem nebyla to jenom astronomie, co barona naplňovalo – byl majitelem prvních lyží v českých zemích, prvního motocyklu, uspořádal první tenisový turnaj v Pardubicích, účastnil se v Paříži prvního rozhlasového vysílání… A taky chtěl létat. To se mu po mnoha náročných pokusech nepodařilo. Ovšem když se zdánlivě odnikud objevilo jméno nějakého Jana Kašpara, který pro tehdejší sociálně-politické poměry nemohl uskutečnit první let se svým strojem Blériot do Chuchle, byl to právě Kraus, co zatahal za správné nitky, stal se tzv. letovým ředitelem Jana Kašpara a díky jeho významnému vlivu se slavný Kašparův let nakonec uskutečnil…
To bychom měli spojitost Krause, pardubické astronomie (a naší hvězdárny, která se po Krausovi jmenuje) s Janem Kašparem a názvem aviatické pouti v Pardubicích. A co teda ta úpická hvězdárna? Věřte či ne, je tu stejně silné propojení. Když baron v roce 1930 zemřel, jeho hvězdárna v tehdejším domě u staré pošty se postupně rozkradla či rozprodala a po astronomii v Pardubicích se desítky let jen marně pátralo. Hlavním centrem astronomie v Čechách se pochopitelně stala Praha se svou Štefánikovou hvězdárnou. A právě sem byl dopraven Krausův dalekohled značky Mertz. Vybavení pražské hvězdárny se ovšem měnilo spolu s rozvojem i politickou situací, což po delším období vedlo k tomu, že Krausův dalekohled získal novou adresu. Hvězdárnu v Úpici. Takže když nyní zavítáte na tamní hvězdárnu, právě ten dalekohled v hlavní kopuli, kterým koukáte na Slunce či planety, je ten samý, který před stoletím užíval skutečný Cimrman, průkopník a zakladatel myšlenky, že „astronomie by něměla zůstat v hlavách povolaných, neboť by pak neměla významu“. A nevznikla by pak patrně Grygarova Okna vesmíru dokořán, desítky dalších lidových hvězdáren či tiskové zprávy o dění na obloze. Tedy určitě ano, ale pár let by to ještě trvalo.
Proto jsme rádi, že stánek hvězdáren a Europe Direct Pardubice na pardubickém letišti navštívilo na 500 zájemců, s nimiž jsme i přes silnou nepřízeň počasí zabředli na téma hvězářského řemesla i výjimečných úkazů na obloze. A rozhodně se těšíme zase příští rok naviděnou, snad tentokráte i s pohledy na tvář Slunce přes dalekohledy.