[singlepic id=476 w=320 h=240 float=left] V dnešním díle naší zábavně-poučné rubriky se ohlédnu zpět za expedicí PanSTARRS, pořádanou minulý týden iniciativou z řad členů ASP, toužících po mrazivě dobrodružné akci. Jak už ve svém příspěvku uvedl vážený kolega Petr Komárek, expedice se dá označit za úspěšnou, ne-li veleúspěšnou, ačkoliv tomu ze začátku nic nenasvědčovalo.
Zabijácky kluzká vozovka a mráz, za který by se nemusela stydět ani Ruská federace, neodradily jediného účastníka, a tak se stalo, že 16. 3. okolo sedmnácté hodiny si parta pardubických astronomů vyšlapovala serpentinami po silnici kolem Luisina údolí a cestou směrem ke konečné blízkých sjezdařských vleků. Po určení pozorovacího stanoviště a vybalení „nádobíčka“ jsme se jali hromadně hypnotizovat západní obzor, zpočátku lemovaný nádhernými červánky, kde byl dopředu avizován zjev loveného cíle. Netroufám si odhadovat, jak dlouho nám mohlo ono nadšení vydržet, ale s klesajícími stupni Celsia se postupně někteří začali klonit k názoru, že kometa se nachází v pozadí „toho“ děsivého černého oblaku, demonstrativně umístěném pár čísel nad horizontem jako kaňka vprostřed dopisu. Ale ani po jeho rozplynutí jsme se nedočkali změn, a tak nejzajímavějším úkazem byla doposud jen nedaleko projíždějící rolba. V Majčiných rukou se mezitím objevila termoska s čajem, (v mých zase láhev ostřejší kapaliny) a v mé hlavě se počaly rodit drobné pochybnosti. Samozřejmě jsem neměl důvod svým kolegům, byť jen trochu, nedůvěřovat. Konec konců, za největšího laika mezi přítomnými jsem považoval sám sebe, a tak myšlenku, že bychom se dívali na špatnou stranu a za zády nám vesele zářila PanSTARRS, jsem brzy zapudil. Bylo taky na čase. Nakonec jsme se přeci jen dočkali, když se od jednoho ze stativů ozvalo „Mám ji!“ Nejprve na pořízených fotografiích, o chvilku později triedrem a nato i těmi s lepším zrakem přírodní optikou byla vidět slabá rozmáznutá tečka, která odstartovala všeobecné veselí a přinesla ujištění, že naše námaha nepřišla vniveč.
A pozadí mokré od sněhu byla potom ta nejmenší věc, co některé trápila. 😀