[singlepic id=457 w=320 h=240 float=left]
Byla tedy náhoda, že rostliny na naší planetě vylučují kyslík? Je možné, že nějaký jiný svět bude obývaný nějakým jiným typem života, který ale zřejmě bude odsouzený k tomu, zůstat na primitivní úrovni. To jest autorův názor, ať to posoudí poznatky budoucnosti. Když se ale na fungování rostlin, podíváme blíže, zjistíme, že nic nefunguje nahodile. Pro rostliny i ostatní organismy je využívání kyslíku z chemického pohledu velmi výhodné. Proč by to na planetě velmi podobné Zemi mělo být jinak?
Pokud se prokáže existence jednoduchého života pod ledovou krustou Jupiterova měsíce Európy nebo hluboko v podzemních jeskyních Marsu, budeme vnímat tyto tělesa jako živé planety? Ovšem že ne. Za živou planetu bychom zřejmě považovali takový svět, který je v neuvěřitelně precizní a citlivé symbióze s životem, který ho obývá.
Živou planetou nebudou proto ani pouště, pod jejímž povrchem budou drobné bakteriální kolonie, ani oběžnice s podmínkami jako na Zemi, leč zcela sterilní a mrtvé těleso. Nepochybuji o tom, že lidé velmi brzo najdou nějaký velmi primitivní život ve vesmíru, ale hledání planety podobné Země se jistě protáhne, ne-li na celá staletí.
K čemu jsme tedy došli? Lidé chtějí hledat takovou planetu, která by byla stejná jako Země a kterou by mohli jednou v daleké budoucnosti osídlit. Celou dobu si ale mnoho lidí neuvědomuje, že pokud by ta planeta měla vypadat jako ta naše domovská, musela by hostit život. Je naivní si myslet, že někde je pustá planeta s dokonalými podmínkami, která čeká jenom na nás. A pokud by tedy na druhé Zemi byl život a my ji chtěli zkolonizovat, nezbylo by nic jiného, než ten cizí život vytlačit. Stejně tak, jako když španělští dobyvatelé vytlačili a téměř vyhubili jihoamerické obyvatelstvo. Ať už úmyslně, nebo vlivem nemocí.
Pokud si říkáte, jak je to strašné, můžete si být jisti, že jiný život, byť mikrobiální, by nás s radostí vystřídal na takovém hostinném tělese, jako je Země.
Každopádně, jestli jsou mé závěry správné nebo ne, a jestli to v budoucnu nepůjde udělat i nějak jinak, o tom ať rozhodnou vesmírní cestovatelé budoucnosti.
Teorii o živé planetě neboli teorii Gaia poprvé vymyslel vědec James Lovelock, který uvedl, že pozemský život do veliké míry ovlivňuje a reguluje podmínky na planetě tak, aby mohl co nejvíce expandovat. Teorie se stala terčem ostré kritiky ze strany mnoha ostatních vědců, zároveň byla ale přijata nejedním enviromentalistickým hnutím bojujícím za ochranu přírody uvědomujíc si, že pokud zničíme život okolo, zničíme sami sebe.