[singlepic id=444 w=320 h=240 float=left] Až donedávna byli hnědí trpaslíci pouze teoretickým předpokladem. Astronomové tušili, že by se takové objekty měly ve vesmíru objevovat, ale neměli možnost je pozorovat. A o co se vlastně jedná?
Hnědí trpaslíci jsou jednoduše řečeno mezistupeň mezi planetou a hvězdou. Když ale říkám „planeta“, mám na mysli obrovské plynné obry podobné největší planetě naší soustavy, Jupiteru. Jsou ale mnohonásobně hmotnější – uvádí se třináct až osmdesát hmotností Jupiteru. Jejich hmotnost ale nemusí souviset s velikostí.
A jak bychom tento objekt pozorovali, kdybychom dokázali doletět do jeho blízkosti? Jak bylo řečeno, název pro tato tělesa byl stanoven ještě dříve, než byly skutečně objeveny, proto výraz „hnědý“ není zcela pravdivý, protože kdybychom měli možnost pokochat se výhledem na hnědého trpaslíka, měl by rudou barvu. Minimálně podle současných poznatků.
Po překročení hranice osmdesáti hmotností Jupiteru se zažehne potřebné množství vodíkového paliva v jádru k uskutečnění termonukleárních reakcí a vznikne hvězda – červený trpaslík, nejmenší možná hvězda. Do té doby může do okolí vysílat teplo způsobené pouze jejich obrovskou velikostí. Povrchová teplota u zkoumaných hnědých trpaslíků byla stanovena v úrovni několika stovek stupňů Celsia, ale mohou být i chladnější než sto stupňů. Pochopitelně, pokud má hnědý trpaslík ve svém okolí spoustu materiálu, může se vyvinout ve větší stálice.
Když před zhruba pěti miliardami let vznikalo uprostřed protoplanetárního disku Slunce, zajisté si muselo projít touto fází. A tehdy, když jejich vývoj skončí, po mnoha milionech let, se hnědým trpaslíkům dostane poslední útěchy za život neúplné hvězdy – nakonec spočinou svůj vesmírný život jako černí trpaslíci – to je stejné stádium, jakým si projde většina hvězd ve vesmíru, poté, co se stanou bílými trpaslíky, jenž pomalu vyhoří než z nich zůstane jenom chladný mrtvý kus hmoty.
A kde vlastně můžeme, tyto „nedodělky“, potkat nebo spatřit? Protože v nitru hnědých trpaslíků neprobíhají jaderné reakce, nemůžou ani vysílat do okolí světlo a proto je nemůžeme pozorovat ze Země pouhýma očima, nebo menšími, lidovými dalekohledy. Hnědé trpaslíky si tak vychutnají jen ty největší astronomické kapacity. Nalézt je můžeme v systému s jinými hvězdami, nebo i volně letící kosmickým prostorem jako bludné planety. Nejbližšího zástupce tohoto typu objektu můžeme nalézt na naší severní obloze, v souhvězdí jednorožce ve vzdálenosti okolo deseti světelných let a jméno objektu je UGPS 0722-05. Právě ona vzdálenost je velmi zajímavá, protože nejbližší hvězda, Proxima Centauri, se nachází ve vzdálenosti okolo čtyř světelných let. Pokud bychom proto brali hnědé trpaslíky jako hvězdné sousedy Slunce, bylo by jich v okolí naší hvězdy požehnaně.
Nedávno nalezený prstenec, disk okolo hnědého trpaslíka pak vznesl otázku, jestli mohou hostit i svůj vlastní planetární systém. Astronomové z organizace ESA našli zmiňovaná pevná kamenná zrna pomocí speciálního dalekohledu ALMA. Naleznou někdy skutečně lidé nějaké větší těleso? To je otázka.
Co tedy říct na závěr? Hnědí trpaslíci se stali poslední dobou fenoménem doprovázející éru objevů exoplanet a jen tak o nich slyšet nepřestaneme.
Zdroje:
http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1248/
http://www.scienceworld.cz/tag/hnedy-trpaslik/
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/hvezdy/stars_dwa.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%BD_trpasl%C3%ADk