Šel jsem jednou po poli daleko od civilizace a městských lamp, sledoval západ Slunce a rozjímal při květnovém soumraku. Sledoval rozkošně se soukající zvěř, plácal otravné komáry a hledal na nebi první hvězdy, které se po útěku Slunce konečně mohly začít objevovat. Na několik hodin by měly přebrat vládu nad tím malým světem, po kterém chodíme. Tiše budou třepotat a tiše také mizet na konci téhle noci, jenž ale teprve začíná. Avšak znenáhla rozkoš nočního přítmí naruší světlo na východě. Jasné a bohužel i očekávané, podobné ošidnému světlu města. Zavírám oči a přeji si, aby alespoň chvíli zůstalo okovy sevřené v cele tmy. Aby dalo hvězdám šanci. V tom se opět komolím k záři a ona je jasnější. Na jihovýchodě vychází divně ztvarovaný Měsíc a padá hvězda. A já si přál. Ano! Mé přání se vyplnilo. Nastal boj světla a stínu, kde stín jasně vítězil. Nastalo zatmění Měsíce a o několik minut později měly hvězdy možnost chvíli nerušeně žít.
A tohle skutečně bude něčí příběh. Nevěříte? V tomto roce bude možnost vidět dvojici měsíčních zatmění, z nichž jedno se neodvratně blíží. Nejspíše se mnoho lidí po poli toulat nebude. Ale ať už se v úterý 4. května budete vracet z práce, nebo ze školy, bude náhodou jasné počasí a vy nebudete chtít jít spát hned v úvodu večerního pořadu v televizi, jděte se podívat na ten krásný úkaz. Tady o něm získáte pár užitečných informací.
Jev je v počáteční fázi viditelný z takřka celé Asie, v Austrálii, ve východní Evropě, ve východní polovině Afriky, z jihovýchodního Tichého oceánu a části Antarktidy pod ním. Konec mohou vidět až v jižní Americe, v jihozápadním Atlantském oceánu, ale třeba už jen ze západní půlky Asie. Na klíčovou střední Evropu je viditelnost spočtena skorem na sto procent. Pro pozorovatele na území České republiky je jev okraden pouze o takzvané polostínové (okem nezaznamenatelné) zatmění, jenž začíná pod obzorem v 19h 52.3 min (časy jsou letní, tj. právě v den zatmění užívané). O celých 20 minut se vynoří Měsíc nad obzor. A šou může začít. Pomalu se stmívá, Slunce klesá pod obzor, Měsíc stoupá a z východní strany se zdá býti v jasu tlumenější. Ve chvíli, kdy je spodní okraj Měsíce nad obzorem asi 4°, přesně nařízené hodinky ukazují 20h 48.6 min. Při pozorném pohledu je znatelné, že Měsíc vstupuje do úplného stínu. Právě počíná částečné zatmění.
Teď už všichni snad čeří zraky do souhvězdí Vah, kde je „luna“ před stínem zemským každou chvíli menší. Celou hodinu trvá, než ho stín pohltí úplně. To už asi každý bude z práce doma. Nebo alespoň bude stát někde u okna, aby se pokochal, nebudou – li poblíž nějaké hrůzné překážky k výhledu. Konečně Měsíc mizí ve stínu celý. Je 21h 52.5 min a při poklesu měsíčního světla se objevuje možná i Mléčná dráha, která je nízko nad východním obzorem. Je vysoko okolo 12°, stejně jako Měsíc. Nadšenci zajisté fotografují a na obloze je krásné nebe s oranžovohnědou koulí ve Vahách. Nejvíce nabude tmavosti ve 22h 30.2 min, kdy mine střed zemského stínu o pouhé 4´ jihozápadně!
Jenže i zatmění jednou končí. Ještě naposledy se podívejte na pomerančovou kouli, možná bude poněkud namodralá z druhého kraje. První paprsky ohlašují konec zatmění, které ve své plné fázi trvalo takřka rekordní 1h 15.4 min (oproti minulému). Měsíc se začne vynořovat ve 23h 07.9 min, stále stoupá a v 0h 11.8 min částečné zatmění končí. Snad teď si vzpomenout, co jste krásného zažili. O hodinu později již „formálně“ začíná zcela obyčejný zbytek úplňkové noci. V 1h 08.1 min totiž Měsíc zemský stín naprosto opouští, tedy i v polostínové oblasti.
Každý den se dá něčím výjimečným zpříjemnit. Tak tedy doufejme, že počasí zařídí, aby 4. květen měl „zpříjemňovací faktor“ právě v tomto úkazu.