Úvodní článek k měsíci listopadu Mezinárodního roku astronomie 2009 v Pardubicích
Když na přelomu 17. a 18. století francouzský astronom Charles Messier vytvářel svůj slavný katalog mlhavých objektů noční oblohy, zdaleka netušil, že dává „do jednoho pytle“ zcela odlišné druhy objektů. Takzvané deep-sky objekty, jak je známe dnes, sčítají mlhoviny, hvězdokupy a galaxie do jednoho celku. Zatímco mlhoviny
a hvězdokupy jsou od Země několik desítek či stovek světelných let daleko, nejbližší galaxie od nás leží 170 tisíc světelných let daleko. Mlhoviny a hvězdokupy jsou pak pouze jedním z jejího stavebního materiálu.
Slovo „galaxie“ přinesla řecká báje o Héře a Herkulovi. Héra, Herkulova nevlastní matka, se svého nevlastního syna snažila kojit, ale Herkules byl tak žíznivý, že si Héra chtěla dát na chvíli od kojení přestávku. Silný Herkules se však Héřina prstu nechtěl vzdát, tak musel zasáhnout samotný Zeus a syna od Héry odtrhnout. Podařilo se, ale Héra přitom rozlila spoustu mléka po obloze. Vznikla Mléčná dráha, naše Galaxie (podle slova „galaktos“, tedy 2. pádu řeckého slova „mléko“).
Ve skutečnosti galaxie nemá s mlékem nic společného. Jedná se o zpravidla rotující uskupení několika stovek miliard hvězd a mezihvězdného materiálu, který se tak stává v hierarchii vesmíru téměř stavebním kamenem. Tím nejzákladnějším kamenem jsou nadkupy galaxií, tedy několik stovek miliónů světelných let obrovská uskupení těchto hvězdných ostrovů. A nebýt jich, je vesmír prázdný a temný jako uhelný pytel.
I naše Slunce leží v galaxii, přesněji řečeno na okraji jednoho z jejích spirálních ramen. Ve hvězdné terminologii bylo dohodnuto, že naše galaxie se bude jmenovat Galaxie (tedy s velkým „G“). To, co můžeme vidět na letní obloze jako stříbřitý pás táhnoucí se nad hlavou, tedy „Mléčnou dráhu“, je pouze její část. Celou ji pozorovat nemůžeme, neboť k dohledu ke vzdáleným okrajům Galaxie nám brání mezihvězdný materiál.
V roce 1920 klasifikoval podle tvarů a velikostí galaxie Edwin Hubble, na jehož počest na oběžné dráze již skoro 20 let krouží věhlasný automatizovaný teleskop. Podle Hubblea jsou galaxie spirální, spirální s příčkou, eliptické a nepravidelné. Nejjasnější galaxie na severní obloze (a zároveň nejvzdálenější objekt viditelný za dobrých podmínek pouhýma očima) je „Mlhovina v Andromedě“. Je to vpodstatě sestřička naší Galaxie a patří do takzvané místní kupy. Tuto a další členky této kupy vám v listopadu ukážeme každou středu, čtvrtek a pátek od 18 do 20 hodin za jasného počasí na hvězdárně. Přijďte se podívat!