Každoroční roj Orionidy, jehož doba aktivity je rozložena od 2. října do 7. listopadu, má letos velmi nepříznivé podmínky k pozorování. Měsíc v noci maxima ruší hlavně ráno, kdy je radiant roje nejvýše nad obzorem. Přesto se roj vyplatí pozorovat, ustupující Měsíc a plochý charakter nejvyšší aktivity roje umožňuje pozorování několik dní po maximu.
Orionidy patří k nejznámějším a také k nejstarším pozorovaným rojům. Jejich mateřskou kometou je 1P/Halley, která se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let. Naposledy byla u Slunce v roce 1986, její další návrat budou moci pozorovat ti šťastnější čtenáři, kteří se dožijí roku 2061. Proud meteoroidů, jenž kometa na své dráze zanechává, však nekřižuje zemskou dráhu jen v říjnu, nýbrž i v květnu. Tehdy, vždy kolem 6. května, býváme svědky rychlých meteorů z roje Eta-Aquaridy.
Vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je vysoká – 66 km/s (nejrychleji může obecně částice do atmosféry vstoupit s rychlostí 72 km/s). Radiant roje (místo, odkud meteory zdánlivě vylétají) leží poměrně vysoko – na pomezí Orionu a Blíženců. V době maxima je však radiant nejvýše až ráno, kdy můžeme na obloze mimo jiné spatřit také nejjasnější hvězdu noční oblohy Sírius, na východě souhvězdí Lva s planetou Saturn nebo otevřenou hvězdokupu Plejády vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka. Žel k tomu všemu bude výrazně rušivým způsobem svítit i Měsíc v souhvězdí Raka, ve fázi krátce po poslední čtvrti.
Vlivem poruch vláknité struktury proudu meteoroidů roje by měly v letech 2008 – 2010 Orionidy (i Eta-Aquaridy) vykazovat zvýšenou aktivitu. Obecně bývá maximum ploché s výskytem krátkodobých vedlejších maxim způsobených vláknitou strukturou roje. Běžná frekvence roje spočtená na naši zeměpisnou šířku bývá okolo 20 meteorů v hodině. V roce 2006 však byla frekvence vyšší a vyskytlo se i mnohem více bolidů (meteorů jasnějších než Venuše). Dle výpočtů ve výše zmíněných letech (podobně i u Eta-Aquarid) by měla být frekvence vyšší; dokonce 60 až 85 meteorů v hodině (pro naše zeměpisné šířky). Pro důkladnější predikci je však nutné roj pozorovat.
Pozorování letošního maxima (21. října ráno) sice bude narušovat svit Měsíce, ovšem vyplatí se jej pozorovat i několik dní po maximu. Měsíc bude rušit stále méně, takže jediným nepříjemným faktorem by mohlo být inverzní či jinak nepříznivé počasí. K pozorování důrazně doporučujeme teplý spacák, karimatku a čaj. Pakliže bude obloha jasná, teploty by mohly klesnout pod bod mrazu. Nejlepší období pozorování pak volíme v druhé polovině noci.
Mnohem příznivější podmínky pro pozorování roje pak nastanou příští rok. Měsíc ve fázi úzkého srpku zapadne za obzor ještě večer, dvě hodiny před východem radiantu.
Zdroje:
[1] Eta-Aquaridy 2008 –
http://www.astro.cz/clanek/3167
[2] Orionidy 2007 –
http://www.astro.cz/clanek/2925
[3] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007; pasáž o meteorech, autor Vladimír Znojil