Pokud jste někdy viděli padat hvězdu, tak je to nesmysl. Přesto ale něco z nebe padá, když vám náhle kdosi sdělí, že je potřeba si přát. Zdali se přání splní, ověřeno není, ale pro člověka tolik si přejícího množství maličkostí i odvážnějších věcí je tu dobrý tip – blížící se maximum aktivity letošních Perseidů. Komu je ten pojem naprosto lhostejný, pojďme si ho více přiblížit.
Lidově se úkazu přidává název slzy svatého Vavřince, římského křesťanského umučence, který byl „upečen“ na rožni. Bezprostředně po jeho smrti začaly z nebe padat slzy. Od té doby vznikla tradice, při níž po svátku všech Vavřinců, který je 10. srpna, začne zase jejich patron na nebi brečet za utrpení a připomínat tak svou krutou smrt. Nyní ale dávno víme, že na nebi nikdo nebrečí. Ve skutečnosti je všechno úplně jinak. Sluneční soustavou putuje mnoho komet. Některé se vracejí, jiné nikoliv. Periodické komety za sebou zanechávají každým oběhem množství malých ledo-prachových zrnek, která se stále udržují v blízkosti dráhy své mateřské komety. Stane se občas, že dráha komety je v některých místech blízko dráhy Země. A důvod padající hvězdy je na světě – částečky komety jsou při přiblížení k Zemi její gravitací vtaženy do atmosféry a pod velikým tlakem a teplotou se v ní roztaví. Na nebi vznikne několikavteřinový záblesk, který se při větším jasu nazývá bolid. Meteory nemívají zcela vždy původ v kometách, nýbrž případně v rozpadlých asteroidech, často i v materiálu z lidských vesmírných výprav. V případě Perseid je ale původ jistý – kometa 109P/ Swift – Tuttle s periodou oběhu 130 let.
Stojíme na Zemi a hledíme na meteorický roj Perseid. Proč Perseid? Jednoduchá otázka, jednoduchá je i odpověď. Jelikož se v případě Perseid jedná o proud částic, který pod určitým úhlem vstupuje do atmosféry, můžeme si všimnout, že meteory létají ze stále stejného místa na obloze. Odborně se mu říká radiant. A radiant Perseid leží právě v souhvězdí Perseus – odtud vznikl název.
K pozorování jevu postačí pouze oko, protože letící meteory jsou vidět po celé obloze. Maximum bývá obvykle mezi 11. – 13. srpnem, letos nastane 12. srpna kolem třetí hodiny ranní. Mnohdy celé představení kazí měsíční svit, letos však výjimečně ne. Měsíc vychází až časně ráno jako úzký srpek. Navíc se dá očekávat, že v době pozorování bude velice teplo, protože srpnové noci takové bývají. Za jednu hodinu by mělo spadnout průměrně 61 meteorů, časně ráno se očekává zvýšené množství jasných meteorů – bolidů. Lze tedy uvážit, že letošní meteorický roj Perseidy bude přinejmenším veliké lákadlo pod srpnovou noční oblohu.
Obrázek – poloha radiantu roje Perseid v souhvězdí Perseus
Zdroje: Hvězdářská ročenka 2004; P. Příhoda a kol.; Praha,
Příručka pro pozorovatele v oboru meziplanetární hmoty; P.Horálek; Pardubice,
Velká encyklopedie vesmíru; J. Kleczek; Praha