V pondělí 1. prosince večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem. Bude-li však počasí přát, půjde o skutečně velkolepou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku totiž zakryje Venuši, v té době třetí nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.
Planetu Venuši můžeme už několik listopadových dní pozorovat krátce po západu Slunce jako Večernici nízko nad jihozápadním obzorem. Každým dnem se na obloze přibližuje k druhé jasné planetě – Jupiter. Obě planety však ve skutečnosti dělí 4,8 AU (AU = Astronomická jednotka, tj. asi 150 milionů km). Když namíříme dalekohled na Venuši, spatříme fázi podobnou Měsíci několik dní před úplňkem. Planeta má velmi hustou atmosféru a ta odráží mnoho slunečního světla. Navíc je Venuše k Zemi nejbližší planetou a je jen o něco málo menší než Země. Proto, pokud je zrovna na večerní (ranní) obloze, bývá zpravidla tím nejjasnějším, co můžeme po Slunci a Měsíci spatřit. Když pohlédneme dalekohledem k Jupiteru, spatříme mírně zploštělý kotouček, který obíhají 4 satelity. Jde o 4 největší (a tudíž i nejjasnější) měsíce Jupiteru – Io, Europa, Ganymed a Callisto.
V pondělí 1. prosince večer se k této dvojici nápadných objektů připojí i náš Měsíc. Bude ve fázi úzkého srpku a za dobrých podmínek si patrně všimneme i slabě svítící Sluncem neosvětlené části Měsíce. Tomuto úkazu se říká „popelavý svit Měsíce“ a vzniká rozptylem slunečního světla o zemskou atmosféru, které dopadá mimo jiné i na Měsíc. Měsíc se na obloze pohybuje poměrně rychle – za 1 hodinu urazí směrem k východu úhlovou vzdálenost o přibližně takové velikosti, jako je průměr měsíčního úplňku (tedy asi půl stupně). A protože se planeta Venuše bude nacházet přímo na zdánlivé měsíční trase po obloze, Měsíc planetu po 17. hodině večerní zakryje.
Pohled loveckým triedrem. Jasná Venuše mizí za okrajem Měsíce.
CO BUDEME POZOROVAT?
Bude rozdíl mezi tím, co spatříme pouhýma očima a co spatříme dalekohledem. V obou případech si ale musíme uvědomit, že planeta (oproti hvězdám nebo jiným bodovým zdrojům světla) zabírá na obloze malou, ale v době zákrytu významnou plošku. Proto nezmizí z oblohy za měsíčním kotoučem okamžitě, ale bude postupně slábnout (během výstupu zase postupně zjasňovat). Pouhýma očima tak nejdříve spatříme, jak se měsíční kotouč (pokud bude patrný popelavý svit, nebude to velký problém) k planetě přibližuje. Přibližně dvě minuty před úkazem se nám už jasná Venuše svým svitem „slije“ s okrajem popelavého svitu Měsíce, neboť lidské oko není (navíc při tak velkém kontrastu) schopné rozlišit menší úhel než 1’. Ty dvě minuty se bude zdát, jakoby se Venuše doslova „přilepila“ k měsíčnímu kotouči. Pak ovšem nastane chvíle, kdy se nám začne jevit, jakoby se jas planety pomalu otupoval (podobně jako když přes ní přechází okraj hustého mraku). A přibližně po půl minutě se Venuše ztratí. Celou hodinu pak oblohu bude nízko nad obzorem zdobit jen měsíční srpek a planeta Jupiter „vpravo nahoře“ (asi 2°) od něj. Oba objekty budou klesat k obzoru. Ovšem necelou půlhodinu před západem Měsíce se u dolního okraje měsíčního srpku začne objevovat jakýsi zjasňující se bod. Bude trvat opět asi půl minuty, než se Venuše „vynoří“ zpoza osvětlené části Měsíce celá. Nejzajímavějších pak bude těch pár minut po výstupu Venuše, kdy se lidskému oku opět nebude dařit rozlišit malou mezeru mezi okrajem Měsíce a jasnou Venuší, takže se bude zdát, jakoby oba objekty na nebi tvořily úlomek diamantového prstýnku.
Pohled dalekohledem (samozřejmě v závislosti na jeho velikosti) bude ještě zajímavější. Jak bylo řečeno dříve, u Venuše je v přístrojích patrná fáze. Během vstupu tedy bude Venuše „vplouvat“ za Měsíc svou osvětlenou částí napřed. Pří výstupu jí zase bude „vyplouvat“.
Detail při pohledu velkým dalekohledem. Venušina osvětlená část kotoučku je pomalu zakrývána neosvětlenou částí Měsíce. Celý tento úkaz potrvá jen něco málo přes půl minuty.
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.
PRŮBĚH ÚKAZU VE VYBRANÝCH MĚSTECH ČR
Následující tabulka obsahuje výčet větších měst v ČR a časové údaje odpovídající jednotlivým okamžikům úkazu v SEČ (středoevropský čas). Údaje „Vstup/Konec“ a „Výstup/Konec“ znamenají okamžiky, kdy zmizí/vystoupí osvětlená část kotoučku Venuše (nikoliv celý její kotouček). Časové údaje jsou vzaty na geografické středy měst. V odlehlých oblastech se mohou časové údaje lišit o sekundy, nebo dokonce o minuty. Města jsou řazena podle jejich polohy od západu k východu. Jejich souřadnice byly převzaty z
www.heavens-above.com.
Měsíc zapadá v 18 hodin a 58 minut (s ohledem na vaši polohu v ČR se to může lišit o několik málo minut). Venuše zapadne o pár minut dříve. K výstupu Venuše tak dojde ještě nad obzorem, ovšem opravdu velmi nízko. Pokud tedy budete chtít pozorovat úkaz celý, je nutné najít pozorovací stanoviště s dokonale odkrytým jihozápadním obzorem.
KDE A JAK POZOROVAT?
Jak už bylo řečeno, k pozorování úkazu je nutné si najít místo s pokud možno co nejlepším výhledem na jihozápad. K úkazu dojde velmi nízko nad obzorem, tudíž obzor v těch místech by neměl být rušen vysokými stromy či domy. Všechny tři objekty (Měsíc, Venuše i Jupiter) patří k nejjasnějším na obloze, a proto není potřeba vyjíždět někam pryč za město z důvodu rušivého světla z městského osvětlení. Samozřejmě výjezd například vysoko do hor by mohl mít své klady – kupříkladu čistší vzduch (v malých dalekohledech se objekty budou méně vlnit a kmitat vlivem nečistot v městském ovzduší). Též bude mimo města více patrný popelavý svit Měsíce. Pakliže však bude ve vašem okolí otevřena lidová hvězdárna, zamiřte tam. Musíte si ale uvědomit, že obě dvě části úkazu (vstup i výstup Venuše) jsou otázkou jen několika desítek vteřin, takže při větším počtu návštěvníků na dané hvězdárně by se na vás nemusela v nejkýženějších okamžicích dostat řada. Doporučujeme se tedy případně vybavit vlastním, byť malým dalekohledem (například loveckým triedrem). Jak už ale bylo zmíněno, i pouhýma očima bude úkaz nepřehlédnutelný.
KDY A JAKÝ BUDE DALŠÍ ZÁKRYT PLANETY MĚSÍCEM?
Po letošním zákrytu Venuše nenastane nad územím ČR zákryt planety Měsícem až do roku 2012. Teprve 15. července toho roku v ranních hodinách Měsíc zakryje planetu Jupiter. Oproti letošnímu zákrytu však bude Jupiter vstupovat nejdříve za osvětlenou část Měsíce a pak vystupovat zpoza té neosvětlené. Bude to opět velmi pěkná podívaná, neboť už malým dalekohledem budeme kromě zákrytu samotné planety pozorovat, jak Měsíc postupně zakrývá i jednotlivé Jupiterovy měsíce v pořadí Europa – Io – (Jupiter) – Ganymed – Callisto. Ještě před rozbřeskem pak Jupiter i jeho měsíce postupně vystoupí (v opačném pořadí) zpoza neosvětlené části Měsíce. Úkaz bude neobvykle fotogenický, neboť v okolí měsíčního srpku najdeme otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády v souhvězdí Býka a nedaleko též planetu Venuši.
Doufejme tedy, že nám bude počasí přát a budeme moci tuto neobvyklou nebeskou podívanou spatřit. Právě úkazy, jako je tento, nám dokazují, že náš nejbližší vesmír rozhodně není nehybný a stojí za to jej každý den pozorovat.
Zdroje:
[1] Software Stellarium (
www.stellarium.org)
[2] Hvězdářská ročenka 2008, P. Příhoda a kol.; HaP Praha a AVČR, 2007