Máme tu měsíc říjen a sním dávku astronomie a kosmonautiky pro každého kdo má zájem. Čeká nás pravidelné pozorování večerní oblohy, přednáška Milana Halouska o plánech americké piotované kosmonautiky a od poloviny měsíce s námi můžete vyhlížet jasnou kometu C/2023 A3 Tsuchinsan-ATLAS, která by se tou dobou měla pozvolna dostávat na večerní oblohu.
Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za posledních století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS.
Dosud neznámá vlasatice v lednu 2023 uvízla v zorném poli detektorů Observatoře na Purpurové hoře v čínském Nanjingu (Tsuchinshan – znamená transkripci názvu), v únoru pak jihoafrického robotického dalekohledu pro vyhledávání blízkozemních planetek systému ATLAS (z angl. Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System). Odtud její poněkud krkolomný název C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS).
Společné tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Hvězdárny a planetária Brno číslo 312 z 18. 9. 2024
Srdečně vás zveme již na 19. ročník Noci vedců, který na naší observatoři pravidelně a bez přerušení probíhá již od roku 2005 tedy od svého vzniku, kdy hvězdárny jako první instituce zahájili tehdy Evropskou noc vědců. V letošním roce, kdy naše observatoř prochází zásadní proměnou je i téma Noci věců velmi příhodné, PROMĚNA. Přijďte se snámi podívat na proměny noční oblohy a odhalit, jaké proměny zažíváme kažý rok, často nepozoroaně nad sými hlavami.
Ve středu 18. září 2024 v časných ranních hodinách nastane částečné zatmění Měsíce. Bude sice jen malé, ale velmi dobře viditelné. Pro jeho pozorování budeme mít příznivé pozorovací podmínky – Měsíc bude zapadat až v době očima nepozorovatelné polostínové fáze zatmění, úkaz tedy uvidíme prakticky v celém jeho průběhu. Tiskové prohlášení Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě a České astronomické společnosti č. 311 ze 13. září 2024.
V pátek, 26. dubna od 19:00 hodin vás srdečně zveme na další ze série popularizačních přednášek o astronomii a příbuzné vědy. Lektorem dubnové přednášky bude Ivo Míček ze Společnosti pro Meziplanetární hmotu, který nás zavede na velmi zajímavé téma.
ASTRONOMIE AZTÉKŮ A MAYŮ
V pátek 23. 2. od 19:00 hodin vás srdečně zveme na přednášku světoznámého fotografa, cestovatele a popularizátora astronomie v jedné osobě Mgr. Petra Horálka
„Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají? A jaké nejzajímavější úkazy nás čekají u nás?“
Odpovědi na tyto otázky se dozvíte již v pátek 23. 2. tradičně od 19:00 hodin ve velkém sále DDM ALFA op DELTA.
Čas je všudypřítomná, ale dodnes neuchopitelná veličina. Není proto lepšího tématu jak otevřít nový astronomický rok 2024. Srdečně vás zveme v pátek 26.1.2024 od 19:00 hodin na přednášku Ing. Josefa Šrolla, Ph.D. na téma
Každou hodinu se před Staroměstským orlojem v Praze zastaví mnoho návštěvníků a čekají na průvod apoštolů v horní části tohoto neobvyklého stroje. Průvod končí odbíjením a dav se potom rozejde, aniž by tušil, co astronomický ciferník orloje vlastně ukazuje.
Než si o tom povíme, je potřeba se podívat do minulosti, jak se měřil čas, jaká byla představa o tom, co vidíme v noci nad hlavou a co z toho nám orloj znázorňuje a v jak těžkém období vznikal, když za vědecký pokrok umírali lidé již staletí před stavbou tohoto orloje a také staletí po jeho dokončení. Přesto nás tento div vědy a techniky dodnes okouzluje. V této souvislosti si povězme také o tom, jak se měřil čas, vzdálenosti a hmota během vývoje naší civilizace. Jak se přesný čas a vzdálenosti hvězd blízkých i vzdálených měřily dříve a jak dnes. A co nám o tom říká astronomický ciferník staroměstského orloje.
24. listopadu od 19:00 hodin vás ve spolupráci s Europe Direct Pardubice srdečně zveme na přednášku jednoho z předních popularizátorů astronomie, především té Měsíční – Pavla Gabzdyla s názvem – KAMENY Z VESMÍRU
Říká se, že když padá hvězda, měli byste si něco přát. Co když vás ale „hvězda“ přímo trefí? Přinese to štěstí?
Když se v úterý 30. listopadu 1954 vrátil Eugene Hodges z práce, nestačil se divit. Kolem jeho pronajatého domku v městečku Sylacauga v Alabamě postával zástup zvědavců. Zatímco byl pryč, jeho manželku Annu zranil návštěvník z vesmíru
Mimořádně, již 20. října od 19:00 hodin vás srdečně zveme na přednášku předního českého popularizátora kosmonautiky, Milana HALOUSKA na téma „INDICKÁ A JAPONSKÁ KOSMONAUTIKA“
Do kosmického věku jsme jako lidstvo jednoznačně vstoupili dnem 12.4. roku 1961 kdy se z kosmického prostoru poprvé ozval lidský hlas. Od té doby jsou aktivity nás, pozemšťanů viditelné napříč celou Sluneční soustavou. Nejviditelněji se přitom do těchto aktivit zapsali první dva aktéři – USA a Rusko. V posledních letech se však v dobývání kosmického prostoru čím dál více prosazují i státy, o kterých jsme na poli kosmonautiky nebyli zvyklí slýchat tak často. Smělé plány, ale i úspěchy Japonska a Indie doslova berou dech v porovnání s o mnoho většími, vyspělejšími a bohatšími komickými programy Ameriky, Ruska a Číny.
