[singlepic id=144 w=320 h=240 float=left] Na večerní obloze po soumraku nad jihovýchodním obzorem je stále více nápadný jasný bod. Nejedná se však o hvězdu, nýbrž o planetu Jupiter. Ta je letos na obloze velmi výhodně položená v souhvězdí Ryb a navíc po 12 letech nejblíže k Zemi. Už malý dalekohled odhalí čtveřici jeho největších měsíců a ve větším přístroji spatříte oblačné pásy táhnoucí se rovnoběžně s rovníkem na severní i jižní polokouli planety. Nejen to umožní návštěvníkům spatřit pardubická hvězdárna, která při této mimořádné poloze planety pořádá akci nazvanou „Obří Jupiter v dohledu“. Jde o doposud nejdelší akci hvězdárny svého druhu, neboť trvá od počátku listopadu 2010 až do konce ledna 2011, tedy celé tři měsíce.
Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 5 ze dne 1. listopadu 2010.
Jupiter se po pěti letech dostává do oblasti oblohy, která kulminuje (vrcholí) poměrně vysoko nad obzorem (získává tzv. kladnou deklinaci – leží nad nebeským rovníkem). Díky tomu se z něj stává čím dál lepší objekt i pro větší přístroje, v nichž je obraz objektu nízko nad obzorem značně poznamenán neklidem zemské atmosféry. „Zlatou bránu ekliptiky“, tedy místo na obloze severní polokoule s maximální výškou planety při kulminaci nad obzorem, bude Jupiter procházet už za dva a půl roku. V úterý 21. září byla planeta v Sluncem (okamžik, kdy planeta leží na opačné straně oblohy než Slunce). Během ní ležela planeta nejblíže k Zemi za posledních 12 let. To proto, že obří planeta má eliptickou dráhu, po které obíhá kolem Slunce za právě zmíněnou dobu. Leží-li v přísluní a zároveň je ze Země v opozici se Sluncem, nachází se k Zemi nejblíže. Naposledy k tomu došlo v roce 1998. Další přiblížení k Zemi si lidé vychutnají až v roce 2022. Planeta je ovšem tak velká, že i přes kolísání vzdálenosti od Země je vždy výrazným objektem noční oblohy a neleží-li na obloze zrovna poblíž Slunce, můžeme ji bez potíží spatřit pouhýma očima i z osvětlených měst. V současné době je to jen o něco déle jak měsíc od doby, kdy byla planeta k Zemi nejblíže. Pozorovací podmínky jsou proto stále nadprůměrné.
Jupiter je plynná planeta přibližně 12x větší než Země. Její rotační doba kolem osy je ovšem necelých 10 hodin, což je příčinou viditelného polárního zploštění (i to je v dalekohledu patrné). Na „povrchu“ planety spatříme světlé a tmavé atmosférické pásy. Výrazným útvarem je tzv. Velká rudá skvrna, která je pozorovatelná už přístrojem okolo cca 8 cm v průměru (malý hvězdářský dalekohled). Jde o obrovskou cyklónu, do které by se nasoukaly i 3 Země vedle sebe. Rychlost větru v ní dosahuje až 640 km/h a jádro cyklóny bez ustání brázdí Jupiterovou atmosférou přes 300 let! Malý dalekohled, který tyto útvary snadno neodhalí, však ukáže až čtveřici jasných souputníků plynného obra – měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callistó (někdy nejsou vidět všechny najednou – některé mohou být zrovna před či za Jupiterem nebo v jeho stínu). Letos v březnu to bylo už 400 let od doby, kdy je svým na dnešní dobu primitivním dalekohledem objevil věhlasně proslulý italský astronom Galileo Galilei…
Již od konce září (po opozici se Sluncem) se plynný gigant na obloze stal snáze pozorovatelným, neboť nebylo třeba čekat na jeho východ zpoza obzoru. Nastávající „zlaté“ období viditelnosti trvá od října 2010 do počátku února 2011. Tuto druhou nejjasnější planetu oblohy budeme moci pozorovat až do počátku března 2011, kdy se ztratí velmi nízko na večerní soumračné obloze.
Pardubická hvězdárna zve všechny návštěvníky na pozorování obří planety, a to od listopadu 2010 do konce ledna 2011 každou středu, čtvrtek a pátek vždy od 18 do 20 hodin. Mimo Jupiter budou moci návštěvníci spatřit planetu Uran, skvosty podzimního a zimního nebe (barevné dvojhvězdy, hvězdokupy či velkou mlhovinu v Orionu viditelnou již od počátku roku 2011) nebo Měsíc.